Za vlast a proti císaři
„Postrach bolševiků“. Na památku československých legionářů vzniklo unikátní soukromé muzeum
Symbolem československých legií v Rusku je obrněný vlak Orlík. Jeho strojvůdce František Chramosta pocházel z Pecky na Trutnovsku, a v domě č. 12 má rodinné muzeum. Mimo jiné v něm leží „legionářská“ pistole, kterou našel zakopanou na zahradě za domem legionářův vnuk.
„Děda měl deníky, babička je ale někam za války zachovala a ztratily se,“ říká vnuk Zdeněk Chramosta, námořník na penzi, který začal shromažďovat dědovu pozůstalost, teprve když nadobro opustil službu na moři.
„Uniformu a šavli dali prarodiče za první republiky do muzea, které bylo přímo na hradě Pecka. Jenže to se rozkradlo a šavli sebrala dokonce místní tajemnice KSČ. Takže legionářskou šavli mají potomci té komunistky,“ směje se ironicky Chramosta.
Spokojený je ale s nálezem, který učinil před několika lety se svým zetěm. „Má detektor kovů, a tak jsme jen tak cvičně pátrali na zahradě a vykopali jsme revolver. Je to ještě rakousko-uherská výroba a musel ho tam zakopat děda. Nikdo jiný. Určitě ho schovával za války před Němci. Kdyby našli zbraň, tak vystřílí celou rodinu.“
Nový seriál Ľubomíra Smatany uslyšíte na Radiožurnálu každý den od pondělí do neděle vždy v 8.50.
Muzeum se otevírá v červnu
Muzeum legionáře ale nevybudoval Zdeněk Chramosta. To zřídil v domě č. 12 jeho soused Petr Jůza, jehož předci od Chramostů nemovitost ještě před druhou světovou válkou koupili a vybudovali v ní cukrářství.
Čtěte také
Na domku je cedule s vysvětlujícím nápisem a uvnitř ve čtyřech místnostech překvapivě solidní muzeum s velkým množství exponátů. Exponáty z pozůstalosti dodal Zdeněk Chramosta a ostatní materiály a trojrozměrné předměty přivezli členové Československé obce legionářské, kteří se také podílejí na instalaci a odborné spolupráci.
„Část muzea věnuju historii cukrářství, s tím jsem vlastně začal, protože jsme měli doma hodně zajímavých věcí, které už nikdo nezná. Muzeum pana Chramosty jsme vymysleli až později,“ říká Petr Jůza, který muzeum otevírá v červnu pouze přes letní sezónu.
Poděkování legionářům
Pistole ze zahrady poznamenaná tím, že ležela přes půl století v hlíně, je umístěná ve vitríně a znalci ji určili jako Rast-Gasser. Ten používala rakousko-uherská armáda a legionář Chramosta ji zřejmě získal jako kořist v Rusku od rakouských nebo německých zajatců.
Kromě dalších zajímavostí visí na zdi obraz vlaku Orlík na ruské Sibiři, bez kterého by muzeum nemohlo být úplné. „Já to tu mám jako poděkování legionářům. Baví mě to. Někdo chodí na ryby, my žijeme v tomhle,“ říká Petr Jůza.
Orlík byl nejmodernější vojenský vlak té doby v Rusku a původně se jmenoval První leninský obrněnec. Legionáři ho ukořistili, přejmenovali na Orlík, postupně vyzbrojili a velmi rychle se stal postrachem bolševiků na celé Transsibiřské magistrále. Nakonec ho legionáři předali Japoncům. „Vlak sloužil Japoncům ještě v Mandžusku ve válce proti Číně. Sešrotovali ho až v roce 1962,“ sype z rukávu další detaily Zdeněk Chramosta.
Strojvůdce z Orlíku František Chramosta se vrátil domů do Pecky 1920, a ve svém domě zemřel v roce 1943.
Související
-
Po stopách legionářů na Sibiři. Co po sobě Čechoslováci zanechali?
Před sto lety bojovalo v Rusku několik desítek tisíc českých a slovenských vojáků, kteří vstoupili jako dobrovolníci do legií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
