Zahájí za hájem, Chrášťany podle chrastí a Nákří na keři. Jak vznikly názvy jihočeských obcí
Vějíř zajímavých nahrávek, částečně archivních, částečně čerstvě natočených, nabízí magazín Vltavín. Vydáme se například s ředitelem Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Danielem Kovářem na procházku, při které připomeneme zajímavé názvy obcí, měst a míst na jihu Čech a objasníme původ těchto názvů.
Pojmenování vesnic často souvisí s okolní přírodou. „Podle zalesněných hor máme třeba Hůry, Hůrky, ale i zaniklou vesnici, která se jmenovala Příhořany, protože ti lidé se usadili při hoře,“ vyjmenovává Daniel Kovář.
Podobně vesnice Záhoří získala název podle toho, že byla za horou. „Dále máme třeba Zahájí – za hájem, Zálužice – za nějakým luhem, Záboří – za borovým lesem,“ dodává Daniel Kovář.
A s porosty souvisí například i Chrášťany, kterých je na jihu Čech více. „To je podle chrastí, křoví, drobných postů. Podobný původ má třeba název vesnice Nákří, jakoby na keři,“ říká archivář.
Celý magazín Vltavín si poslechněte online.
Související
-
Včelná se původně jmenovala Mezives. Svůj současný název získala přes němčinu
Na průzkum zajímavých názvů obcí, měst a míst na jihu Čech a jejich původu se opět vydáme s ředitelem Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Danielem Kovářem.
-
Naši předkové měli větší cit pro budování krajiny než my, připomněl přírodovědec Jiří Andreska
Podzim je na jihu Čech vždy ve znamení výlovů rybníků, rybářů, ale i myslivců vůbec, tak si je připomeneme v osobách Jiřího Andresky nebo legendárního rybáře Matěje Hlavsy.
-
Když podzimní slunce svítí do kostela ve Vyšším Brodě, ukazuje místo, kde se skrývá hrobka Rožmberků
Třináct let se archeologové a geofyzikové vraceli do klášterního kostela ve Vyšším Brodě, kde bádali, ale také postupně psali unikátní příběh o hledání rožmberské hrobky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
