Zahradnická radioporadna o letním řezu ovocných dřevin i výrobě domácího kvašeného „pickles“

Čtěte také

Co je pro pěstitele nejdůležitější? Aby bylo vlhko, ale ne moc, a dost sluníčka, ale ne velký žár

Zahradní rádce František Hlubocký v naší radioporadně na téma: letní řez ovocných dřevin a také výroba domácí kvašené zeleniny nebo-li pickles.

Letní řez jádrovin, to znamená jabloní a hrušní, je velmi důležitým zásahem. Ovlivníte jím totiž úrodu v příštím roce. Nejdříve musíte vyřezat zahušťující a křižující se větve. Pak zakracujte větve, jež chcete přinutit k plodnosti. To znamená, že boční obrost řežte na patku nebo na čípek, prodlužující větve zkraťte na šest až osm pupenů.

U jabloní poznáte ukončení letošního prvního růstu podle letorostu, který má na konci listový pupen. Pokud jsou na koncích větví malé lístečky, není ještě růst ukončen a s řezem je třeba počkat.

Zahradník František Hlubocký rýmovník a migrénovník namnoží, omladí a nabídne zákazníkům|foto: Jitka Slezáková

Řez broskví, meruněk, slivoní, švestek, což jsou všechno peckoviny, si naplánujte na polovinu srpna. Broskve už jsou sklizeny, proto vezměte nůžky a pilku do ruky a pusťte se do díla.

Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát

Zvlášť broskvoně jsou vitální, a když postranní obrost necháte nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.

Postup je stejný jako u jabloní a hrušní: vyřežte všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakraťte asi na polovinu a boční výhony zkráťte na dvě očka.

V plném proudu je prořezávání ovocných stromů|foto: Fotobanka Pixabay

Dlouhé větve musíte zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.

U slív a švestek je řez úplně stejný, i když do poloviny srpna jsou stromy ještě obaleny plody. Řežte ale jen letošní větve, na kterých se plody nevyskytují.

Při řezu je třeba pracovat s kvalitními a naostřenými nástroji

Protože všechny řezy by měly být hladké, doporučuji k začišťování ran po odřezaných větvích použít speciální zahnutý nůž - žabku.

Čtěte také

Co červenec neuvaří, srpen nedopeče, říká stará pranostika. Prázdniny na zahradě a péče o rostliny

Řezné rány větší než jeden centimetr ošetřete stromovým balzámem, aby nedošlo k napadení dřeva infekcí a k vysychání.

Veškeré odumřelé, nemocné a slabé větve ořezávejte až na zdravé dřevo. Odřezané větve ihned odkliďte. Měkké části můžete zpracovat drtičem a kompostovat, napadené části spalte.

Jakmile sklidíte úrodu ze stromkových rybízů, zformujte jejich korunku, která ráda přerůstá, a keř tak ztrácí typický tvar.

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové |foto: Milan Baják

Také u malin musíme po odplození staré výhony ořezat až u země. U ostružin a malinoostružin proveďte řez stejným způsobem jako u malin.

Kvašená zelenina aneb vyrobte si vlastní "pickles"

Také máte pocit, že poslední dobou v gastronomii neustále narážíte na slovíčko "pickles" nebo na jeho český ekvivalent - kvašenou zeleninu? Něco na tom bude.

Čtěte také

Kysané zelí je výjimečný lék, který si můžete pořídit za pár korun

Prastarý způsob konzervace potravin kvašením totiž znaly a používaly již naše babičky. A teď zažívá obrovské vzkříšení. A není divu.

Kvašená zelenina totiž pomáhá zejména vybudovat a udržovat zdravou střevní mikroflóru, kterou potřebujeme pro správné trávení. Kromě toho jsou pickles bohaté na minerály, vitamíny, enzymy a probiotika, zvyšují imunitu, pomáhají vylučovat toxiny z těla, bojovat proti únavě i snižovat vysoký tlak.

Pro naše zdraví je nejúčinnější dopřávat si kvašenou zeleninu klidně každý den, ale po menších porcích. Není zapotřebí se jí přejídat. A jakou zeleninu můžete kvasit?

Celou radioporadnu s Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audio-archivu: