Zajděte si pro energii do přírody. Divoké česneky dodají chuť přivítat jaro ve zdraví

S bylinkářkou Radkou Svatošovu jsme se tentokrát v Radioporadně zaměřili na divoké česneky, kterých je v naší přírodě kolem dvaceti druhů. Léčebné účinky česneku mají základ v síře obsažené v typicky čpící sloučenině zvané alicin, která hubí bakterie a plísně.

„Nejznámější z divokých česneků je určitě česnek medvědí. Letos vyrašil už v polovině února a teď má velmi bohaté listy. Nespletete si ho, jeho silná česneková vůně je nezaměnitelná,“ říká bylinkářka Svatošová.

Česnek podivný kvete bíle

I další divoce rostoucí česneky je možné využít v kuchyni. Je to například česnek planý, viničný, šerý horský, ořešec nebo česnek podivný. V teplejších oblastech se vzácně vyskytuje žlutě kvetoucí ohrožený česnek žlutý nebo česnek hranatý. Česneky působí antibakteriálně, antivirově, působí proti různým parazitům a jsou plné vitamínů.

„Česnek podivný je méně známý a neroste ve východních Čechách tak hojně. Já jsem zažila celý petřínský kopec porostlý tímto druhem. Má listy podobné jarním bledulím a taky krásně bíle kvete. Dá se sbírat a používat podobně jako česnek medvědí, ale budí se o něco dřív,“ doplňuje Radka Svatošová.

Česnek podivný je invazivní bylina a dostala se k nám z oblastí kolem Kaspického moře. První zmínka o jeho výskytu pochází z roku 1823, tehdy se česnek podivný objevil na zbraslavské Závisti, kde roste dodnes.

Česnáček lékařský místo česneku

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)|foto:Phyzo me

Místo česneku můžete použít i česnáček lékařský je už také v přírodě k dispozici. Tvoří ho přízemní listová růžice, která je chutná, dá se také konzumovat v syrovém stavu. Lístky připomínají drobná srdíčka.

„Účinky česnáčku jsou podobné jako u česneku, oživuje a tonizuje tělo po zimě. Navíc má vliv na slinivku a žlučník, chuť je nahořklá, připomíná trochu hořčici a pepř. Semínka mohou být takovou přírodní náhradou pepře,“ popisuje česnáček bylinkářka Radka Svatošová.

Česnek viničný vypadá jako pažitka

Česnek viničný se vzhledem podobá pažitce, proto se mu také přezdívá divoká pažitka. Je to česnek, který roste běžně v přírodě. Zelené části jsou o něco tužší a tmavší než pažitka.

Dá se najít už v zimě. Teď roste velmi hojně v lesích, na loukách i v parcích. Dá se zasadit na zahradu a výhodou je, že raší dřív, než klasická pažitka pobřežní, kterou znají všichni zahrádkáři.

Chcete znát recept na velikonoční nádivku plnou divokých bylinek? Poslechněte si ho v záznamu pořadu.