Zalman Šneur: Holka
Michal Pavlata čte povídku židovského spisovatele původem z běloruského městečka Šklov. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Židovský spisovatel Zalman Šneur se narodil v roce 1887 v běloruském Šklově. V devíti letech začal s prvními literárními pokusy a v patnácti letech mu časopisecky vyšly první hebrejské verše. Později žil střídavě v USA a v Izraeli, kromě hebrejštiny psal i v jidiš. Mezi jeho nejlepší díla patří Šklovští židé, souvislá série příběhů ze života v malém městečku, a Noe Padre, barvitý román o židovském zbojníkovi.
Šneur byl prvním autorem, který do jidiš literatury uvedl sexuální tematiku. V jeho častém zobrazování chudých židovských neotesanců, živořících na periferii, vystupuje do popředí více smyslový život než myšlenkový svět těchto literaturou dříve opomíjených postav.
Takoví jsou i hrdinové povídky Holka: věčně opilý pernikář Zajnvl, jeho sedřená žena Asne, statná dcera Brajne řečená Holka i potulný zlodějíček Beny Pysk. Jejich život je primitivní, fádní a stereotypní. Brajne od rána do večera hněte svýma mohutnýma rukama perníkové těsto, Zajnvl se povaluje na kanapi a občas ji mlátí botou, Asne celé dny prodává perníky na trhu. Občas se objeví Beny a vyškemrá trochu pečeného máku a štípne Brajne. Stačí však jedna chvíle, kdy Brajne zůstane doma sama a dosavadní pevná struktura primitivních vztahů se začne postupně bortit...
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.