Zámecké valy nikdy nezklamaly

15. prosinec 2017

Zámecké valy v Pardubicích jsou unikátní. Patří mezi nejzachovalejší opevnění svého druhu v Česku. Když Vilém z Pernštejna svůj zámek opevňoval, rozhodně věděl jak a proč. Nikdo ho už nedobyl.

Mohutná fortifikace vznikla na přelomu 15. a 16. století, v době, kdy si Vilém z Pernštejna nechal přebudovat pardubický hrad na honosnější sídlo.

Opevněný byl už středověký hrad. „Byla to jednodušší parkánová fortifikace, v rozích opevnění stály zděné bašty,“ vysvětluje stavební historik Bohdan Šeda. „Z těchto původních bašt se zachovaly dvě. Vidět je můžeme na východní straně zámku. Bašty měly průměr asi 10 metrů, byly v nárožích a byly otevřené.

 

Mohutné valy, které nechal Vilém z Pernštejna budovat, dosáhly prvního patra zámku. I dnes ohraničují i celý areál - hlavní zámeckou budovu, někdejší hospodářské zázemí zámku a dolní nádvoří. Valy mají podobu nepravidelného lichoběžníku a v rozích jsou velké okrouhlé rondely.

Kdysi byly valy holé

Původní funkce zámeckých valů byla samozřejmě obranná. Proto bylo opevnění holé, bez vyšší vegetace. „Na začátku 16. století se tento styl obranného systému začíná rozvíjet nejen v Čechách, ale také v přilehlém Slezsku.  Byla to vlastně reakce na rozvoj dělostřeleckých zbraní, které to starší, zděné opevnění, dokázaly velmi rychle zničit,“ dodává Bohdan Šeda.

Zámek a zámecké valy na archivním snímku z roku 1931

Těleso valu tvoří zemina a opevnění kdysi lidé budovali podobně jako rybniční hráz. V době výstavby a v dobách ohrožení byly valy holé. „Nicméně máme zprávy o tom, že už v 16. století byly na valech ovocné stromy, jejichž plody putovaly do zámecké kuchyně. To bylo ale jen v době válečného klidu. Samozřejmě, že když hrozilo nebezpečí nebo obléhání, stromy byly urychleně pokáceny,“ podotýká historik Šeda.

Švédové měli smůlu

Přibližně 150 let po výstavbě se zámecké valy vojensky velmi osvědčily. Bylo to v době třicetileté války, kdy švédský generál Torstenson oblehl Pardubice i zámek a začal je ostřelovat. Valy vydržely, i když pravdou je, že obléhání netrvalo dlouho, pouze několik dní.

Hrozila nepřátelům, teď lákají návštěvníky. Pardubický zámek střeží nová děla

Na pardubickém zámku jsou repliky děl z doby Pernštejnů

Pardubický zámek má zajímavou novinku. Ze zámeckých valů totiž míří na město bojová děla z 16. století. Jde sice o repliky, puškařská firma z Vysoké nad Labem je ale vyrobila přesně podle dobových vyobrazení.

Svou obrannou hodnotu opevnění prokazovalo i v době sedmileté války, kdy měl zámek pevnostní status, a Pardubice se připravovaly na obléhání pruským vojskem. Obrannou úlohu potom převzaly velké barokní vojenské pevnosti v Hradci Králové a Josefově.

V roce 1778 v areálu zámku dochází k zahradní úpravě na hradebních rondelech. Odzbrojené bašty se změnily na služební zahrádky úředníků, kteří bydleli v prostorách zámku. V roce 1836 královéhradecké fortifikační ředitelství potvrdilo, že pardubický zámek už nepokládá za vojenskou pevnost. Podoba zámeckých valů se proto mění. Na koruně vzniká širší pěšina, na svazích postupně rozkvetou ovocné stromy. Valy jsou dokonce osazeny 1200 ks keři vinné révy.

V minulém století, v době, kdy zámek získal Muzejní spolek, se už na valech mohli procházet lidé, stal se z nich park a ovocný sad vystřídaly spíše okrasné dřeviny. Po koruně zámeckých valů dnes vede naučná stezka a dávnou vojenskou minulost dnes lidem připomínají děla, která sem umístilo Východočeské muzeum.

Opevnění pardubického zámku na mapě z roku 1760
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.