Zástupce ombudsmana: Justice jednala v kauze pádu mostu ve Studénce nepružně

8. srpen 2023 14:15

Justice jednala v kauze železničního neštěstí ve Studénce na Novojičínsku nepružně, zjistil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. V řízení podle něj nastaly vícenásobné průtahy, zásadní vliv na délku a plynulost řízení ale podle něj měl nepružný soudní systém. Veřejný ochránce práv o tom dnes informoval na webu.

Kauza Studénka
Silniční most ve Studénce spadl při opravách 8. srpna 2008 na železniční trať. Do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík. Na místě zahynulo šest lidí, další dva zranění zemřeli později. Dále bylo zraněno 95 cestujících, z toho devět těžce. Někteří mají doživotní následky. Postupně padlo několik rozsudků. Nakonec loni v září odvolací soud uložil podmíněné tresty pěti lidem. Kauzou se ale kvůli dovolání nyní zabývá Nejvyšší soud.

Silniční most ve Studénce spadl při opravách přesně před 15 lety na železniční trať. Do jeho trosek narazil rychlík, zemřelo tehdy osm lidí. Pravomocný rozsudek v případu padl až 12 let po podání obžaloby a déle než 14 let od nehody, věcí se ještě nyní zabývá Nejvyšší soud.

Veřejný ochránce práv prověřoval plynulost a délku soudního řízení, požádali jej o pomoc příbuzní jedné z obětí nehody ve Studénce. Stěžovali si na nepřiměřenou délku řízení a nesouhlasili s tím, že předseda okresního soudu v Novém Jičíně vyřídil jejich stížnost na průtahy jako nedůvodnou.

Zástupce ombudsmana jim dal v šetření za pravdu. Podle něj se měl předseda soudu při vyřizování stížnosti zaměřit nejen na příčiny průtahů na straně soudce, ale měl zohlednit také příčiny plynoucí z celkové organizace soudnictví. Negativní dopad na délku řízení mělo mimo jiné i přetížení rozhodujícího soudce dalšími případy nebo skutečnost, že na celém trestním úseku okresního soudu nepůsobil žádný a později pouze jediný asistent.

„Povinností státu je zajistit soudu, tedy i konkrétnímu soudci, podmínky, aby mohl řádně plnit jemu svěřené úkoly. Tímto úkolem je i rozhodnutí jakkoliv složité věci bez průtahů a v přiměřené době. Trestní řízení v kauze Studénka prokázalo, že stát v této své úloze právě u složitých, rozsáhlých soudních případů snadno selhává a že to je dáno nastavením systému,“ uvedl Schorm.

Čtěte také

Podobně rozsáhlé případy podle něj v mnoha ohledech přesahují organizační možnosti okresních soudů. Také vedení okresního soudu i předseda krajského soudu v souvislosti s řízením v kauze Studénka ve svých vyjádřeních upozornili, že takto složité řízení by v prvním stupni vůbec neměl řešit okresní soud. Přenesení případu na soud vyššího stupně nicméně trestní řád neumožňuje.

Vedení okresního soudu mohlo rozhodujícímu soudci jen po krátkou dobu pozastavit nápad nových případů. I tím enormně zatížilo své další tři trestní soudce. Už vůbec nemělo možnost operativně zajistit soudci potřebné spolupracovníky jako asistenta, justičního čekatele nebo vyššího soudního úředníka, kteří by mu pomohli s přípravou podkladů či běžnou administrativou. Díky nim by se přitom soudce mohl soustředit na vlastní rozhodování případu.

Zástupce ombudsmana uvedl, že se svými závěry seznámil vedení okresního i krajského soudu a ministra spravedlnosti. Poukázal, že zmíněné nedostatky soudního systému nejvíce dopadají na poškozené. Ministerstvo by podle něj mělo začít problém složitých řízení vedených u okresních soudů aktivně řešit.

autor: Andrea Brtníková | zdroj: ČTK
Spustit audio

Související