Zázračná Sonáta pro dva klavíry. S Ivanem Rektorem a Michaelou Kulískovou o Mozartově efektu
Uznávaný neurolog Ivan Rektor se dlouhá léta věnuje zkoumání toho, jak funguje náš mozek. Společně s ním byla hostem v Apetýtu také lektorka Filharmonie Brno Michaela Kulísková. Jak se dá měřit vnímání hudby?
S muzikantkou a učitelkou hudby Michaelou Kulískovou se setkali nad Mozartovým efektem, kde se prolnul výzkum s hudbou. Jejich spolupráce začala už před několika lety. „Od filharmonie jsem dostala příležitost moderovat koncert Mozartův efekt. Když jsem si o tématu začala zjišťovat víc, tak se na mě odevšad vynořoval profesor Rektor, který se výzkumu mozku a vlivu hudby na léčbu některých onemocnění věnuje už léta a publikuje i přednáší po celém světě. Oslovila jsem ho a on kývl. Nesmírně si toho vážím,“ říká Kulísková.
Čtěte také
„Šel jsem do toho projektu rád, protože si myslím, že je dobré, aby lidé věděli, že Mozartův efekt skutečně funguje. Při poslechu jeho Sonáty pro dva klavíry jsme zjistili efekt na zlepšení epilepsie,“ dodává Ivan Rektor, který se vlivu hudby na epilepsii věnuje dlouhodobě. „Jsem totálně nemuzikální, ale klasickou hudbu mám velmi rád,“ doplňuje s úsměvem.
Mozart funguje na ženy
„Existuje literatura, která vycházela z výzkumu, který začal v 90. letech. Tenkrát se testovala tato sonáta na pacientech nejenom s epilepsií, ale i na těch, kteří měli třeba poruchy vědomí. Vycházely velmi pozitivní výsledky. My jsme následně začali měřit efekt hudby u těch pacientů, kteří byli připravováni pro chirurgický zákrok a měli elektrody v mozku. Porovnávali jsme Mozarta s Haydnem a zjistili jsme, že první z nich je pozitivně efektivní u žen, ale ne u mužů. S tím, zda se nám ta která hudba líbí nebo ne, to nesouvisí. Jedná se o fyzikální vlastnosti hudby, spolupracovali jsme i s odborníky na akustiku,“ vysvětluje Rektor.
„V dnešní době je všechno tak překombinované, že si i dětský mozek potřebuje odpočinout. Děti a mladí lidé rádi Mozarta poslouchají, pouštím jim muziku při jiných aktivitách. Dokonce si skladbu sami opakovaně vyžádali, i když si nepamatovali jméno autora. Je to hudba repetitivní, motivy se opakují. A posluchač pak má pocit, jako by to už znal a dělá mu to dobře,“ říká Kulísková.
Hudba jakých autorů má pozitivní vliv na mozek u pacientů? Co nás ve škole nenaučili a jakou hudbu poslouchají oba hosté ve volném čase? O tom si poslechněte v Apetýtu!
Související
-
Počítač nikdy nedokáže to, co člověk. Mozek je postavený na úplně jiných principech, tvrdí neurolog
Společnost Median pro Český rozhlas připravila průzkum o umělé inteligenci. Jeho výsledkům se věnoval Jan Pokorný se svými hosty ve speciálním vysílání.
-
Zázračný Mozart? Vážná hudba ulevuje při epilepsii a pomáhá i s vývojem dítěte, prokázali vědci
Takzvaný Mozartův efekt před lety způsobil, že nastávající matky po celém světě pouštěly svému břichu vážnou hudbu. Jaký vliv má nejen na děti klasická hudba?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
