Zazvoňte a otevřeme vám. O duchovním centru Fortna s produkční Hanou Říhovou

Co znamená název Fortna? Na koho svým programem cílí? A co chystá Fortna na blížící se Dušičky? Dozvíte se v Hergot!u
Klášter pro veřejnost. Tak by se dala popsat Fortna neboli klášter Řádu bosých karmelitánů na Hradčanském náměstí. V srdci Prahy nabízí možnost ztišení, meditace, psychoterapie, setkávání mužů nebo také těch, kteří nezapadají do církve. O Fortně v Hergot!u mluvila její produkční Hana Říhová.
Fortnu začal tým složený z mnichů i laických pracovníků lidem otvírat v roce 2020, kdy se z něho odstěhovaly sestry Karmelitky. Podle Hany je myšlenka otevřeného kláštera „způsob, jak hledat roli v současné společnosti, jak se zamýšlet nad potřebami lidí a nad tím, co může klášter světu nabízet.“
Přestože jsou Karmelitáni součástí Římskokatolické církve, působí na Fortně i lidé s jiným zázemím. „Jako doprovázející kurzů fungují lidé z různých církví, spolupracujeme například se zenovou školou Kwan Um, což je buddhistická škola,“ popisuje Hana.
Nově se na Fortně začala scházet skupina lidí, kteří mají z nějakého důvodu pocit, že nezapadají do církve. „Sešli se tam třeba lidé, kteří jsou čerstvě pokřtění, ale nezapadli do společenství. Jsou tam nějací rozvedení lidé, kteří nenašli společenství, které by to přijalo. Jsou tam i lidé, kterým jenom není vlastní forma liturgie, která se běžně provozuje,“ vyjmenovává Hana.
Proč musí návštěvníci před vstupem do otevřeného kláštera zvonit? Spolupracuje Fortna se sousedícím Arcibiskupským palácem? Jak funguje doporučené vstupné – je česká společnost ochotná dávat víc, než musí? Poslouchejte Hergot!
Související
-
Víra funguje jen jako dialog! O radikální teologii s religionistou Janem Motalem
Nový počin docenta Jana Motala Radikální teologie představuje proud myšlení představený světu texty, jako byla kniha Evangelium křesťanského ateizmu Thomase J. J. Altizera.
-
Lidi nevidím jako projekt misie, říká editor magazínu Proboha Václav Radoš
Vyrůstal v římskokatolické rodině, v pubertě prošel divokým obdobím a studium teologie ho odradilo od kazatelské služby. Dnes je Václav Radoš editorem magazínu Proboha.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka