Zdeněk Otradovec je už pátou generací kostelníkem v Libouni
Pokud projíždíte Podblanickem, kromě přírodních krás tu můžete obdivovat také některé velmi cenné historické stavby – například románský kostelík sv. Václava v Libouni z konce 12.st, který se nám dochoval v čistém románském slohu. Je navíc velmi pravděpodobné, že se dokonce jedná o třetí nejstarší kostel v Čechách. Na prohlídku vás zavede kostelník Zdeněk Otradovec, jehož rodina roli kostelníka vykonává už pátou generaci.
Zdeněk Otradovec se původně vyučil opravářem a po většinu života byl doslova v montérkách. Po revoluci začal pracovat jako obchodník v oblasti informací a podílel se mimo jiné na výtisku knihy „Vítejte v České republice“ připravované pro Evropskou Unii. Zaměřoval se na Středočeský kraj a připravoval také panoramatické mapy.
Narodil se v Benešově, ale celý život žil v Libouni, kde ve svých 76 letech stále dělá kostelníka. Práce ho zcela naplňuje. V kostele totiž prožil i dětství. Ministroval při mších a pomáhal mamince, která se o kostel starala spolu s babičkou. Dnes občas vzpomíná, jak i u oltáře s kamarády dělali klukoviny a občas po mši tajně dopíjeli zbytky mešního vína. To klukům pak vždy babička velmi hrozila přímo ze sakristie, kterou po mši uklízela. Ostatně právě jeho babička, paní Marie Neradová, roli kostelnice prováděla 67 let a dostala dokonce vyznamenání od kardinála Františka Tomáška.
Práce kostelníka jako celoživotní služba
Zdeněk Otradovec je tak se svou manželkou už pátou generací, která se o tento cenný románský kostel v roli kostelníka stará. Ostatně jejich usedlost je přímo naproti kostelu. Pokud se na cestě zastavíte a někdo z rodiny je doma, vždy ochotné každému kostel ukáží.
Co vlastně práce kostelníka obnáší? Samozřejmě přípravu na mše, úklid hlavní lodě kostela i sakristie, ale také rozmístění lavic pro různé příležitosti – pohřby, svatby nebo křtiny. Dříve také Otradovci vyzváněli zvony. Bylo to ale velmi komplikované. Dnes už jsou zvony plně poháněny elektricky poháněnou konstrukcí.
Stačilo málo a ze vzácného kostela byla sýpka
Kostel můžeme dnes obdivovat hlavně díky tatínkova Zdeňka Otradovce. V 50tých letech byl užznačně poškozen a byly i schválené plány, aby se z něj stala sýpka. Tatínek ale zburcoval všechny místní občany a jejich odpor byl tak silný, že se nakonec od projektu odstoupilo.
Na první opravy ale musel kostel počkat až do roku 1976. Zdeněk Otradovec byl u všech a stýkal se také s četnými archeology, kteří kostel zkoumali. Kostel je velmi cenný tím, že se zachoval v čisté románské architektuře a je navíc velmi pravděpodobné, že se dokonce jedná o třetí nejstarší kostel v Čechách. Pan Zdeněk Otradovec se o všechny výzkumy živě zajímal, protože má velmi rád historii, obzvláště českou. Je pro něj čest být v tomto místě kostelníkem a je hrdý na to, že se může o tento vzácný kostel starat.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
