Zelený čtvrtek: Den, kdy bychom měli jíst zelenou stravu
Zelený čtvrtek by měl být dnem odpuštění. Ve staveních se uklízelo. Lidé věřili, že když smetí odloží na křižovatce cesty, nebudou se v domě držet blechy. Hmyz a myši vyženete nejlépe bušením paličky o hmoždíř. Jak přišel Zelený čtvrtek ke svému jménu?
„Zelený dostal název zřejmě od zeleného roucha kněží, které nosí na sobě při liturgických úkonech. A se Zeleným čtvrtkem je spojené i to, že by lidé měli jíst zelenou stravu. Takže nějaké zelené saláty z pampelišek, ze špenátu, z kopřiv,“ říká Jan Vinduška, ředitel Polabského muzea v Přerově nad Labem.
„Další taková věc, která k Zelenému čtvrtku patří, je to, že odpoledne přestanou zvonit zvony. Utichnou a odlétají do Říma. A to jejich zvonění, kdy se zvonilo ráno, v poledne a večer, klekání, nahrazovalo klepání a řehtání klepaček a řehtaček.“
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Jsme izraelštější než Izraelci, míní Fischer. Česká debata o konfliktu je věcná, oponuje Kroupa
-
Udržujme lidskost, to je třeba připomínat politikům a velitelům, tvrdí šéf Českého červeného kříže
-
Nominace Tuleji nebyla nejsprávnější, říká Pekarová Adamová. Ženíšek podle ní zvládne situaci uklidnit
-
Senát Národohospodářské fakulty VŠE nezvolil nástupce Ševčíka, jediný kandidát na děkana neuspěl