Zemana by Češi oznámkovali horší trojkou. Pozitivně ho hodnotí jen 18 procent

Výzkum zjišťoval i to, co si lidé myslí o prezidentově výběru, koho pozvat na předávání státních vyznamenání 28. října. Nadpoloviční většina spoluobčanů, konkrétně 57 procent, se přitom domnívá, že by si Miloš Zeman neměl vybírat, koho na předávání pozve a koho ne.

„Ve větší míře tento názor zastávají vysokoškoláci, a to dokonce v 73 procentech případů. Jsou o tom přesvědčení hlavně voliči koalice SPOLU, v 77 procentech, a koalice Piráti+STAN v 76 procentech případů,“ přibližuje ředitel Medianu Přemysl Čech výzkum, ve kterém na přelomu října a listopadu odpovídalo přes tisíc respondentů.

Nejhůř hodnocený prezident

Účastníci průzkumu hodnotili standardním známkovacím systémem od jedničky do pětky, tedy jako ve škole. „Výbornou nebo chvalitebnou známku Zemanovi dalo celkem 18 procent respondentů, naproti tomu známku nedostatečnou nebo dostatečnou dostal od 48 procent. Pokud tyto údaje zprůměrujeme, celková známka by byla 3,55, tedy taková horší trojka,“ popisuje Čech.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Proč Zeman chce žezlo destrukce předat Babišovi

Pokud Miloše Zemana srovnáme se dvěma předchozími prezidenty, bude na tom spíš hůře. V roce 2013, kdy Václavu Klausovi končil jeho mandát, ho 50 procent lidí hodnotilo negativně, zatímco 38 procent mu udělilo dobré hodnocení. Naproti tomu byl Václav Havel v únoru 2003 negativně hodnocen pouze z 29 procent a 71 procent občanů s ním bylo velmi spokojeno.

Podle Čecha se respondenti současného výzkumu nedají jasně rozdělit podle věku, dosaženého vzdělání nebo bydliště.

„Negativnější výsledek dominoval skrze všechny demografické skupiny. Je možné vysledovat, že lidé ve věku nad 75 let nebo voliči ANO použili trochu lepší známky a naopak voliči hnutí STAN nebo vysokoškoláci spíš horší známky. Diferenciace ale nebyla příliš výrazná a výsledek byl signifikantní pro celý výběrový vzorek,“ vysvětluje Čech.

Polarizace společnosti

Názor lidí, kteří ve výzkumu odpovídali, byl přitom vcelku vyhraněný. Kategorii „nevím“ zaškrtly jen čtyři procenta respondentů, přičemž ve většině výzkumů se kategorie bez odpovědi pohybuje okolo šesti až devíti procent.

To, že by mu jenom malá část lidí dala jedničku, bezpochyby souvisí s tím, že prezident Zeman silně polarizuje společnost.
Ladislav Cabada

Současný výzkum se přitom dá porovnat i s předchozími zjištěními. „Na začátku Zemanova mandátu bylo jeho hodnocení na výrazně vyšší úrovni a postupně klesalo až k dnešním číslům,“ shrnuje Čech.

Čtěte také

Jiří Pehe: Klaus a Zeman ničí své politické dědictví

„To, že by mu jenom malá část lidí dala jedničku, bezpochyby souvisí s tím, že prezident Zeman silně polarizuje společnost. Jedničky zřejmě patří jeho podporovatelům, kteří v polarizaci vidí něco pozitivního a kteří ho v zásadě vnímají jako nějakého monarchu, nebo dokonce autokrata, po kterém volají a který za ně vyřeší, jak doufají, jejich problémy,“ míní politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.

Podle něj konečná známka odpovídá působení Miloše Zemana v posledních deseti letech. „Nebylo to úplně dramaticky na propadnutí, tedy na pětku, ale vlastně mě nenapadá, co bych u něj měl pochválit,“ uzavírá Cabada.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.