Země vysychá. Dalším špatným zásahům, ale i nadbytečnému strachu má zabránit nová metodika výuky následujících generací

Jan Pokorný z ENKI a Renata Ryplová z univerzity proto ukazují žákům i studentům, co dělají rostliny pro vodní cyklus, že vzrostlý strom chladí lépe než klimatizace a že je pod ním v létě příjemněji než ve stínu slunečníku.

„Přesně touto otázkou začínáme i naše výukové aktivity,“ říká Renata Ryplová, „žáci s tím tvrzením souhlasí, ale když se jich zeptáme, proč tomu tak je, tak už to neumějí vysvětlit. No, a v rámci takzvané badatelské výuky mohou sami přijít na to, jak to s tím stínem pod stromem funguje.“

Renata Ryplová a Jan Pokorný|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Jak taková badatelská a projektová hodina vypadá? „Ukážeme jim termosnímek, kde uvidí, že stín pod stromem je například o dvacet stupňů chladnější než stín pod slunečníkem. Potom dostanou moderní digitální měřicí přístroje, termovizní kamery, infračervené teploměry a jdeme ven,“ pokračuje Renata Ryplová.

V přírodě si děti mohou samy změřit, že stín pod stromem je skutečně chladnější. Pod vedením učitelů přijdou i na to, že je to výparem vody. Tím, že žáci vše sami objeví, lépe si princip koloběhu vody v přírodě a ochlazování atmosféry vodní parou zapamatují.

„Děcka to měření baví, je to radost,“ doplňuje kolegyni Jan Pokorný. „Do čtyřiceti minut, když svítí slunce, se jim ty znalosti propojí,“ zdůrazňuje další aspekt nové metodiky, a to mezipředmětovou výuku.

Práce s moderními přístroji je pro děti atraktivní, a přitom nemusí být drahá. „Infračervený teploměr, který známe z doby covidu jako takovou tu pistolku, která měří teplotu čela, stojí od tisíce korun. Nebo si změříte přicházející sluneční energii ve wattech na metr, tedy v jednotkách, které máte na vyúčtování, a to stojí dva tisíce korun. Čili vybavení kabinetu pro tuto výuku stojí maximálně do deseti tisíc korun,“ argumentuje ve prospěch nové metodiky Jan Pokorný.

Klimatická beznaděj není na místě

Otázkou ale může být, jestli budou mít školy a učitelé chuť do výuky podle rámce Slunce – voda – rostliny – klima. „Oni jsou motivováni sami,“ odpovídá Renata Ryplová, „protože je to téma, které se nás všech velmi dotýká. My totiž vysycháme. Máme čím dál tím méně vody, setkáváme se s extrémy, kdy se etapy sucha střídají s přívalovými dešti. A tohle vše souvisí s tím, jaké špatné zásahy jsme kvůli své neznalosti udělali do vegetačního krytu v krajině.“

Čtěte také

Jeden strom vydá za pět klimatizačních jednotek, připomíná klimatolog Jan Pokorný

Právě neznalosti by měl projekt čelit. A také nadbytečnému strachu. „Z médií na nás padá klimatická beznaděj, že vypouštíme tolik oxidu uhličitého, že pokud to nezastavíme během několika málo let, tak dojde ke katastrofálnímu přehřátí planety. My nezastáváme tento názor,“ zdůrazňuje vědec Jan Pokorný.

„Rostliny a voda si se sluníčkem poradí, oni ho potřebují,“ vysvětluje,  „ale pokud máme místo stromů a trávy rozsáhlé betonové plochy, pak se nemůžeme divit, že se přehřívají, horký vzduch stoupá vzhůru a vysycháme.“ Právě v pochopení a respektování tohoto principu vidí Jan Pokorný naději pro budoucnost.

„Jakmile se děti a studenti dostanou znovu do kontaktu s trávou, se stromy, s tím, v čem se dřív běžně žilo, tak jednak je to úžasná inspirace pro poznání, protože ta látková a energetická výměna funguje dokonale, a jednak je v tom velká naděje. Tahle planeta má život. A ten život začíná od rostlin, které točí vodu. A na to jsme zapomněli,“ uzavírá.

Celý rozhovor o slunci, vodě, rostlinách a klimatu a o tom, jak „učit učitele o tom učit“, s Renatou Ryplovou z Jihočeské univerzity a Janem Pokorným z výzkumné společnosti ENKI Třeboň si poslechněte online.