Ženy tří republik: Luisa Landová-Štychová, život plný kontroverzí svázaný s hvězdami

Ženy tří republik: Irena Bernášková, první Česka odsouzená nacisty k trestu smrti

• Upravit
• Smazat

Irena Bernášková byla jednou z hybatelek domácího odboje za nacistické okupace. Vydávala nelegální časopis, podávala zprávy do zahraničí a stejně statečně čelila i trestu smrti, k němuž ji odsoudili nacisté.

V roce 1948 přijalo OSN Všeobecnou deklarace lidských práv, Československo však spělo od demokracie ke komunistického totalitě. Edvarda Beneše vystřídal na postu prezidenta Klement Gottwald a za nejasných okolností přišel o život Jan Masaryk. Luisa Landová-Štychová zakládá Akční výbor České astronomické společnosti.

Luisa se narodila roku 1885 do středostavovské rodiny. Tíhla však sociálním otázkám a anarchistickému hnutí. Zřekla se proto možnosti převzít rodinný obchod a věnovala se politické práci. 

Tvrdila, že mateřství zotročuje

Stala se zastánkyní odluky od církve, kritičkou tradičních hodnot a měšťanské společnosti. Velmi se angažovala se v ženských otázkách na křídle radikálních feministek. Prosazovala názor, že sňatek a mateřství ženy zotročuje a přináší city, které zabraňují objektivnímu vnímání světa. Přestože své negativní postoje k manželství veřejně deklarovala, sama se vdala. S manželem Jaroslavem Štychem však sdíleli stejné hodnoty a stejný světonázor. Ve vztahu s ním si také zamilovala astronomii. Nepokládala ji ovšem za exaktní vědu a i na ni nahlížela ideově.

Landová-Štychová byla osobností plnou protikladů. Přestože se hlásila k anarchistickým myšlenkám, nesla také podíl na ustanovení Československa, respektive na způsobu, jakým ho chtěli ustanovit socialisté. Ti vyhlásili 14. října 1918 generální stávku, která vyústila v pokus o vyhlášení republiky.

Stála u vzniku naší republiky

Ženy tří republik: Anna Auředníčková, spisovatelka, která překládala třeba Karla Čapka

• Upravit
• Smazat

Jméno překladatelky a spisovatelky Anny Auředníčkové je v současnosti téměř neznámé. Ale díky jejím překladům se čtenáři v Rakousku, Německu i Švýcarsku mohli poprvé seznámit s českými autory, jako byl Karel Čapek.

Do jejich deklarace nezávislosti bylo díky Landové-Štychové zařazeno právě slovo Republika. Přitom do té doby zástupci české politiky nechávali otázku budoucího uspořádání země často raději otevřenou. Přestože akce socialistů byla neúspěšná a rakouské úřady ji potlačily, nový stát vznikl nakonec nedlouho poté – 28. října 1918 – a skutečně to byla republika.

Luisa Landová-Štychová se pak stala poslankyní v Národním shromáždění. Svůj mandát obhájila v řádných volbách. Zcela v rozporu se svými postoji byla na kandidátce označena jako manželka úředníka. Na voliče působila především svou angažovaností v sociálních otázkách, přičemž samozřejmě neopouštěla ani feministická témata. Radikálnost jejích postojů a rétorika z ní dělaly dozajista pozoruhodnou postavu tehdejší české politiky.

Poslankyně 

Pokoušela se zasadit o potírání prostituce, lepší péči o matky i sirotky, prosazovala legalizaci potratu a zrovnoprávnění žen ve společnosti. Náležela však i ke stále početnější skupině obdivovatelů sovětského systému. Ve svých názorech a obdivu k Sovětskému komunismu začala přerůstat svou stranu. Poté co při hlasování nepodpořila tzv. Zákon na ochranu republiky, jenž byl reakcí na úspěšný atentát levicového radikála na ministra financí Rašína, byla ze strany v roce 1923 spolu s dalšími rebely vyloučena.

Mimo poslaneckou sněmovnu ale nezůstala dlouho. V roce 1925 do ní znovu usedla jako členka komunistické strany. Později se angažovala v různých spolcích blízkých KSČ či jejím představitelům. Po válce zúžila spektrum svých politických aktivit. Koneckonců komunistický převrat znamenal naplnění jejího ideálu. Věnovala se spíš popularizaci vědy a marxistických trendů v ní.

Ideová vědkyně

Realizovala se především v České astronomické společnost, kde dohlížela na její ideovou orientaci tak, aby souzněla s novým lidově-demokratickým zřízením. Zasazovala se také za přijímání trendů ze sovětské vědy a její politizaci. Nakonec se také stala i čestnou členku Československé Akademie věd.

Zasloužila se i o existenci časopisu „Říše hvězd“ a předtím se s manželem zasazovali o zřízení hvězdárny na Petříně. Luisa Landová-Štychová zemřela ve věku 84 let v roce 1969.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>