Zlo je naprosto tupé, udusané a temné. A dobro? To je jiskřivé a tančí na stole, míní kněz Marek Orko Vácha

29. březen 2024

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Jsou také příležitostí k zastavení, odpuštění a jít může člověk i ke zpovědi. „Samozřejmě existuje zpovědní tajemství, takže nikdy nebudu konkrétní, ale někdy jsou to před Velikonocemi opravdu velké věci. A za ten večer, co zpovídám, se často stane, že padají i slzy,“ popisuje římskokatolický kněz Marek Orko Vácha. Je také biolog, spisovatel nebo skaut.

Ani Hitler, ani Putini neměli smysl pro sebeironii, natož si ze sebe dělat legraci.

„Občas si připadám jako ,porodní bába‘ přerodu člověka. Sice by se dalo říct, že jde o nějaký subjektivní pocit, ale tak to většinou není. Když se ten člověk třeba za půl roku vrátí, řekne mi, že tehdy, při zpovědi, se pro něj změnil svět.“

Čtěte také

Kněz přitom při zpovědi mnoho slov neříká, možná jsou to dvě věty.

„Protože to ten člověk říká Bohu – kněz tam vstupuje malinko, jen určuje mantinely. A pak dám formuli rozhřešení a svátost smíření umí to, že otevírá mříž do minulosti. Já pak jdu nazpátek, uzdravuji, co se uzdravit dá a pak se kněz zas vrátí, zamkne a člověk pokračuje před. V tuto chvíli mívám opravdu obrovskou radost, že jsem katolický kněz,“ dodává Marek Orko Vácha.

Zlo vs. dobro

A co hříchy? Zažívá kněz při zpovědi i lidskou bolest? „Moc ne,“ odpovídá. „Hříchy jsou naprosto nekreativní, kreativní je ale naopak dobro. Kreativní je dobrý nápad, jak udělat podcast, jak konzumovat hady, nebo cokoli dalšího.“

Čtěte také

„Dobro je totiž roztančené, dobro je jiskřivé, pestré, dobro tančí na stolech. Hříchy jsou vždy stejné. Každý přijde ke zpovědi, každý si myslí, jak má naprosto originální hříchy, ale já jim už vlastně můžu i trochu napovídat.“

„A je vlastně fakt zvláštní, že nikdo z diktátorů nemá a neměl smysl pro sebeironii, nikdo z nich si neumí udělat legraci sám ze sebe. Ani Hitler, ani Putin – oba jsou vždy naprosto vážní. Mají ty své velké ideje, své velké myšlenky.“

„Zlo jako takové je naprosto tupé, udusané, temné a nekonečné. Takže lidi, kteří přijdou ke zpovědi, si myslí si, co že to jsou za mimořádnou osobnost. Ale to, co se dozvím, velmi často o nich už dopředu vím,“ dodává.

Celé Hovory Renaty Kalenské najdete v audiozáznamu, poslechnete si je, dozvíte se víc. Spolu totiž teď vydávají knihu rozhovorů s názvem Když za nás netahá Bůh kaštany z ohně.

autoři: Renata Kalenská , lup
Spustit audio

Související