Zločin ustoupil nezávisle na přísnosti postihu

Přísnější postihy za méně závažné trestné činy a zapojení výpočetní techniky do vyšetřování – těmto opatřením údajně město New York vděčí za to, že na jeho území v 90. letech ubylo vražd, loupeží, přepadení a jiných zločinů proti životu, zdraví a majetku. Odborníci ale na věc neměli jednotný názor. Nová studie Davida Greenberga, sociologa z Newyorské univerzity, publikovaná v časopise Justice Quarterly, příčinnou souvislost vylučuje.

Greenberg analyzoval záznamy z 75 městských policejních okrsků z let 1988 až 2001. Počty vražd a zabití poklesly ve všech okrscích, počty přepadení ve všech kromě dvou a počty vloupání ve všech okrscích až na jeden. Greenberg podotýká, že podobný pokles zaznamenala i další velká města jako San Diego nebo Los Angeles. Všeobecný pokles zločinnosti je tedy jednoznačný, zůstává však otázka, co jej způsobilo.

Pomohlo bdělé oko nebo tvrdá ruka?

Jednou z uvažovaných příčin byl CompStat, počítačový program pro sledování zločinu, který v New Yorku zavedli v roce 1994 s cílem zlepšit identifikaci pachatelů a zrychlit reakci na trestnou činnost. Výsledky studie však ukazují, že zavedení CompStatu žádný převrat nepřineslo. Výskyt těžkých zločinů totiž klesal stejnou měrou již od počátku 90. let.

Další hypotéza vysvětlovala ústup těžkých zločinů přísnějším postihováním méně závažných přestupků a přečinů. Z policejních dat vyplývá, že s výjimkou jedenácti okrsků ve sledovaném období 1988-2001 vzrostl počet uložených trestů odnětí svobody za méně závažné přečiny. Hlubší analýza však ukazuje, že to není skutečná příčina úbytku těžkých zločinů.

Pouze shoda okolností

Greenberg prostudoval v jednotlivých okrscích přes dvacet různých veličin, kupříkladu počty zatčených za přečiny, míru chudoby, podíl pachatelů ve věku 15 až 24 let, počty vězněných osob či velikosti policejních sborů v okrscích. Mezi lety 1988 a 2001 sice vzrostl v celém New Yorku počet osob zatčených za přečiny o 37 %, nicméně na úrovni jednotlivých okrsků se jednotlivé údaje liší. Těžkých zločinů naproti tomu ubylo rovnoměrně po celém městě. Až na drobné výjimky tak nic nenasvědčuje souvislosti mezi oběma jevy. V absolutních číslech v tomto období dokonce poklesl jak počet vězněných osob, tak velikost policejního aparátu.

Greenbergova studie tak ukázala, že ústup zločinu v 90. letech nastal zcela nezávisle na změnách policejní taktiky. Přísnější postih méně závažných přečinů tudíž není účinným receptem pro potírání závažnější trestné činnosti.

Zdroj: New York University