Zopakovat Raškův rekord? Na trenažéru v Planici můžete i vy
Ve slovinské Planici můžete teď spíš než klapavý zvuk dopadajících skokanských lyží slyšet řev buldozerů a hukot domíchávačů. Známý skokanský areál se brzy rozroste o další můstky různých výšek a zimní sportoviště.
Trasu po cyklostezce z nedaleké Kranjské Gory do Planice mi popisuje Danilo z místní turistické organizace. Planici asi není třeba nijak zvlášť představovat. Právě tady začaly psát svou historii skoky na lyžích. Právě tady v roce 1936 překonal Sepp Bradl poprvé hranici sta metrů.
Mamutí můstek postavil v roce 1934 inženýr českého původu Stanko Bloudek, konstruktér automobilů i letadel a především velký sportovec. Můstku proto také říkají Bloudkův.
Slavnostní otevření plánují na rok 2013
Vedle se staví další podobná zařízení. Přímo před sebou vidím velikou jámu, kde vznikne nový stadión. V létě se bude využívat pro fotbal, v zimě pro biatlon a další sporty.
Nové můstky projektují slovinští bratři Goriškové. A nejen tady. Zrekonstruovali největší můstek na světě v norském Vikersundu, vybudovali skokanský areál Kiremittepe v Turecku a stavějí můstky pro olympijský komplex na Krásné Poljaně u Soči v Rusku.
Vedle můstku Velikán vyroste nový hotel. Vznikne tu i dráha s umělým sněhem, na lyžích by se tu tedy mohlo běhat i v létě. Jde o momentálně největší slovinskou státní investici. Vládne tu čilý stavební ruch, tak aby všechno bylo připraveno na slavnostní otevření v roce 2013.
Na sedmi můstcích budou trénovat a skákat profesionálové i dětský dorost. Skok do strašlivé hloubky si každý zájemce bude moci prožít na trenažéru. „Z největšího můstku vás spustí na laně,“ trochu škodolibě doporučuje Danilo.
Slovinci jsou národem lyžařů
Do toho asi nepůjdu. Co mě však láká, je aklimatizační komora. Komora je právě obsazena jednou himálajskou výpravou. Je to tlakové zařízení, které šetří peníze i čas – horolezci pak nemusí trávit týdny v táborech přímo na místě, aby se jejich organismus přizpůsobil vysokohorským podmínkám.
„Planické Olympijské centrum má vlastní muzeum a každý, kdo tady skočil světový rekord, tu má svou židli a fotografii,“ provází mě pan Domen. Mezi známými jmény nechybí ani Jiří Raška, který tu rekordu dosáhl v roce 1969.
Slovinci jsou stejně jako my národem velkých lyžařů. Kranjska Gora a Planica jsou pro ně místem největších národních svátků.
