Zvířata si umějí říct o spoustu věcí, ne vždycky jim ale umíme naslouchat, myslí si veterinářka Zoo Olomouc

Dvacet let se Lenka Chrastinová stará o exotická zvířata v zoo na Svatém Kopečku. Za tu dobu zažila spoustu neuvěřitelných příběhů. Dneska lituje, že si nedělala poznámky. Mohla z nich být knížka.

Ve své ordinaci se Lenka Chrastinová každé ráno potkává se zoology, kteří už od chovatelů vědí, jestli jsou zvířata v pořádku. Vytipují se pacienti, kteří potřebují pomoc. Spousta věcí se pak řeší v terénu.

Lenka Chrastinová s narkotizační puškou

Nezapomene na narození žirafích dvojčat na konci devadesátých let. „Že budou mláďata dvě, jsme netušili ani v okamžiku, kdy se rozjel porod. Prostě jsme improvizovali,“ vzpomíná zkušená lékařka. Dělala císařský řez antilopě na děrované lavičce, protože dát na operační stůl zvíře, které má velké rohy, je nemožné.

S nadsázkou Lenka Chrastinová říká, že veterinářka v zoo působí na zvířata jako bílý plášť na pacienty v nemocnicích. Zvířata ji poznají na dálku, vědí, že má v ruce injekci nebo narkotizační pušku. Uprchlé kozorožce například naháněla v obleku na lovení zvířat tzv. hejkalovi, ve kterém vypadala jako pařez, a stejně ji poznali.

Svá rozhodnutí naprosto běžně konzultuje s lékaři z jiných zoologických zahrad. „Naštěstí tu neexistuje rivalita. Je nás málo, zvířat je hodně, nemocí taky a jsem ráda, že tady funguje absolutní kolegialita,“ pochvaluje si veterinářka zoo Olomouc Lenka Chrastinová.

autor: voj
Spustit audio