23krát vyhrál volby do Kongresu v USA. Neuvěřitelný příběh chudého Žida z jihočeské vesnice vypráví historik Martin Nekola

„To je neuvěřitelný příběh Jihočecha, který se narodil v Záboří u Blatné. Pocházel z velice chudé židovské rodiny, měl deset sourozenců. A v patnácti letech se rozhodl, že zkusí štěstí v Americe. V roce 1881 se tam opravdu vydal, usadil se v Chicagu ve čtvrti Česká Plzeň, kde v té době byla většina česky mluvícího obyvatelstva,“ vypráví o Adolfu Sabathovi Martin Nekola.

V Chicagu byla vždy silná česká komunita, po první světové válce tam žilo asi 130 tisíc Čechů. „Když připočteme blízká předměstí, tak se dostaneme na cifru 200 tisíc, což je opravdu hodně a my jsme na to vždycky byli pyšní,“ komentuje historik renomé Chicaga coby českého města. „Vliv na to měla jistě i osobnost někdejšího chicagského starosty Antonína Čermáka. Abychom ale byli spravedliví, Čechů tam sice bylo hodně, ale Němců půl milionu, Poláků asi 400 tisíc, ještě víc Italů, Irů a tak dále,“ upřesňuje.

Co se týče Adolfa Sabatha, ten ve Spojených státech vystudoval práva a stal se jakýmsi ombudsmanem přistěhovalců. Ti většinou neuměli anglicky, a tak jim pomáhal v jednáních s úřady. Tím se dostával do širšího povědomí. „V listopadu 1906 poprvé kandidoval do Kongresu Spojených států amerických ve Washingtonu, a to právě za jeden chicagský volební obvod. Byl zvolen a v poslaneckých lavicích vydržel dalších pětačtyřicet let,“ zdůrazňuje Nekola.

Přítel prezidenta a stále ryzí vlastenec

Sabath byl dvaadvacetkrát znovuzvolen, protože do Sněmovny reprezentantů v Kongresu se volí po dvou letech. To je podle Martina Nekoly naprosto neuvěřitelná kariéra jihočeského rodáka. „Troufám si tvrdit, že Adolf J. Sabath se stal jednou z nejdůležitějších postav americké politiky první poloviny dvacátého století. Byl blízkým přítelem prezidenta Wilsona, potom blízkým spolupracovníkem prezidenta Roosevelta, byl předsedou organizačního výboru v Kongresu, což je jedna z klíčových funkcí,“ dodává.

To ale stále ještě není všechno. Rodák ze Záboří zůstával ryzím vlastencem, hovořil plynně česky a pěstoval úzké vazby na české politické prostředí. „Byl velice nápomocen Masarykovi a vůbec protirakouskému odboji za první světové války. Potom pomáhal Benešovi, když ten byl v květnu 1939 v Chicagu a ujal se vedení protinacistické akce v zahraničí,“ líčí Martin Nekola.

Čtěte také

Heydrich dostal protektorát jako svoje pískoviště na hraní. Měl zpracovat národ, připomíná historik a spisovatel

„Adolf Sabath zemřel v listopadu 1952 ve věku 86 let jako stále aktivní kongresman, a to asi jen pouhé tři dny po svém posledním znovuzvolení. On už byl velmi nemocný, nedělal žádnou kampaň, ale ti lidé ho stejně zvolili, protože ho znali,“ doplňuje.

Přestože se postava Adolfa J. Sabatha, který působil v Kongresu 23 funkčních období, line jako červená nit padesáti lety amerických i českých dějin, zůstávala dlouho opomíjená a jeho osud neznámý. „Úplnou náhodou jsem v archivu v New Orleans našel jeho pozůstalost, včetně česky ručně psaných pamětí, nikdy nepublikovaných. Neptejte se mě, jak se papíry kongresmana z Chicaga, který většinu kariéry strávil ve Washingtonu, ocitly na druhém konci Ameriky v Louisianě, ale zkrátka jsem měl to štěstí, že jsem je tam objevil,“ pokračuje Martin Nekola.

Sabathův text editoval, opatřil úvodem a knihu vydal pod názvem Čech v americkém Kongresu. „A myslím si, že je to velmi aktuální čtení, protože on tam popisuje rozbroje mezi republikány a demokraty, korupční aféry, vliv různých lobbistů a nátlakových skupin. Kdybyste nevěděli, že to napsal v roce 1910, tak byste si mysleli, že to napsal předevčírem,“ uzavírá.

Celý rozhovor s historikem Martinem Nekolou o českém exilu, postoji naší společnosti k imigrantům, méně známých emigračních vlnách i netradičních českých komunitách si poslechněte online. A dozvíte se také, který nadšený český vlastenec je Maor jako poleno.