Aleš Opekar představuje výběr nejzajímavějších nahrávek z oblasti world music za rok 2024
Rozmanitou směs hudebních žánrů a vlivů z různých koutů světa nabízí ArtCafé Aleše Opekara. V programu se objeví umělci jako Aziza Brahim z Alžíru, marocká kapela Bab L' Bluz nebo italská zpěvačka Maria Mazzotta, prostor dostávají i zajímavé spolupráce mezi českými a zahraničními hudebníky, například Marta Töpferová nebo HlasKontraBas.
Editorka: Anna Mašátová
Poslouchejte od pondělí do pátku od 17.02 živě na Vltavě nebo ze záznamu na našem webu, v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách.
Chcete nám něco vzkázat?
Své komentáře nebo tipy posílejte na FB ArtCafé nebo na e-mail: artcafe@rozhlas.cz
Související
-
MarZ: Souhra hlasu a trombónu zní z alba #silnouzenou
Když zaslechnete píseň, v jejímž zvuku upoutá souhra ženského zpěvu a hry na trombón, můžete si být jisti, že jde o skupinu MarZ.
-
Kořeny desátého alba Marty Töpferové Sombras sahají do covidové doby
Sombras nese písně plné latinsko-amerických rytmů a zvuků, rozjímají ve španělštině nad životem a osudem, krásou a touhou.
-
Akcent± v alternativní hudbě 2024: Mabe Fratti, Kim Gordon, Clarinet Factory a naštvaný rap
Co se letos povedlo a nepovedlo? A na co se můžeme těšit v příštím roce? Saša Michailidis se ptá Anety Martínkové, Kristiny Kratochvilové a Petra Vidomuse.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Ingeborg Bachmannová: Dobrý bůh z Manhattanu. Zosobněná síla zla, která zničí každou lásku
-
Zemřel přední český psychiatr Cyril Höschl. Poslechněte si jeho vzpomínání v Osudech
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.