Alexandr Mitrofanov: Existuje putinismus? Pokud ano, jak dlouho vydrží?
Mezi ruskými exulanty i v prostředí neruských pozorovatelů vývoje či pouhých zájemců o dění v Rusku se často vyskytuje názor, že s odchodem Vladimira Putina může v tamní společnosti dojít k poměrně rychlým změnám, které dokážou v historicky krátké době odstranit dědictví Putinova vládnutí.
Je tento názor v souladu s realitou? Pokud přijmeme tezi, že režim je vlastně jen Putin a s jeho zmizením musí dojít ke změně, pak se můžeme podobnými úvahami zabývat a nacházet v nich naději, která ruským opozičníkům výrazně chybí.
Čtěte také
Trojice autorů z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia věnovala nedávnou práci tématu, zdali v Rusku máme co do činění jen s personálním režimem, anebo se státem, který se opírá o ideologii. Maria Snegovaya, Michael Kimmage a Jade McGlynnová došli k závěru, že putinismus jako ideologie existuje, je udržitelný, a proto pomůže režimu k přetrvání po mnoho dalších let.
„Odpovídá stávající poptávce obyvatelstva a zaplňuje ideologické vzduchoprázdno vzniklé po rozpadu SSSR,“ píší autoři. Základem putinismu je podle nich sakrální role silného stabilního státu. To je bezprostředně spojeno s dalšími prvky oficiální ruské ideologie, kterými jsou odpor vůči Západu a kulturní konzervatismus.
Žádné reálné alternativy
V kombinaci se stálým zdůrazňováním ruské vyvolenosti se tak populaci neustále vnucuje, že Rusko je velmoc a samostatná civilizace, která je založena na mnohosti kultur, které však tíhnou k ruské kultuře, na tradičním postavení mužů a žen a na popření hodnot individualismu ve prospěch zájmů státu a kolektivu.
Čtěte také
Pomáhá tomu shora nasazovaný kult vítězství ve druhé světové válce, kterou v Rusku nazývají Velkou vlasteneckou. Je to zároveň ideologický základ války, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině. Vnucuje se teze, že Moskva musí mít Ukrajinu pod kontrolou, protože jinak ji Západ použije jako líheň nacistů, kteří se pokusí o nové oslabení či zničení Ruska.
Kreml je s těmito idejemi úspěšný, protože se opírá o postsovětskou nostalgii a revanšismus, které jsou přítomny v ruské společnosti. Pružnost putinovské ideologické mašinérie a jednoduchost tezí, které prosazuje, vytvářejí předpoklady pro to, aby ideologie putinismu zapouštěla stále hlubší kořeny, píší autoři studie.
Podle nich nahrává úspěšnosti putinismu náchylnost Rusů ke slepému a agresivnímu vlastenectví, jejich přesvědčenost, že Rusko je nutné podporovat i ve chvílích, kdy není v právu, a že každá země má na zřeteli pouze své sobecké zájmy, i kdyby přitom ničila jiné země.
„Během 20 let Putinova vládnutí se neobjevily žádné reálné alternativy. Je málo pravděpodobné, že by se odpor vůči kremelské ideologii zformoval nyní, když sílí represe, propaganda je stále intenzívnější a prozápadní liberální skupiny obyvatel z Ruska emigrovaly,“ píší Snegovaya, Kimmage a McGlynnová.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
