Během dubna vstoupí Měsíc dvakrát do fáze novu, k Zemi se přiblíží na 365 tisíc kilometrů
Na začátku dubna hledali lidé Měsíc na obloze marně. Hned prvního dubna v 8.24 hodin totiž nastal nov, tedy fáze, kdy je Měsíc přikloněn k Zemi pouze neosvětlenou stranou. Sedmého dubna pak byl Měsíc nejdál od Země, přesně 404 477 kilometrů.
Šestnáctého dubna nastane úplněk a devatenáctého se Měsíc nejvíc přiblíží k Zemi, bude vzdálený 365 120 kilometrů. „V tuto dobu bude také poblíž nejjasnější hvězdy v souhvězdí Štíra Antares. A třiadvacátého dubna poté vstoupí Měsíc do poslední čtvrti,“ doplňuje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Během dubna budou celkem dva novy. „Začínali jsme prvního dubna novem a končíme třicátého dubna taktéž novem. Možná se někde dočtete, že na tento druhý nov bude také částečné zatmění Slunce. To sice ano, ale na druhé straně zeměkoule. U nás tento jev neuvidíme,“ dodává astronom.
Související
-
Světla v dubnu přibývá, na konci měsíce už slunce nad obzorem stráví čtrnáct a půl hodiny
Duben je dalším měsícem, kdy se prodlužuje doba slunečního svitu. To trvá až do slunovratu. Délka světlé části dne se během dubna protáhne zhruba o hodinu a čtyřicet minut.
-
Měsíc není vždy stejně daleko od Země, rozdíl činí zhruba 35 tisíc kilometrů
Kdo hledal začátkem března na noční obloze Měsíc, neuspěl. Měsíc byl totiž v novu, fázi, kdy je k Zemi přikloněn pouze neosvětlenou stranou. To se změní kolem 10. března.
-
Naše planeta se stále hýbe. Díky tomu máme den a noc a také různá roční období
Planeta Země vykonává celkem jedenáct pohybů, spočítali astronomové. Mezi ty nejznámější patří otáčení Země kolem své osy. Díky tomu se střídá den a noc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.