Běžná diplomacie nepomůže. Buď protivníka uplatíme, nebo ho budeme dál bombardovat, říká Romancov o útocích v Rudém moři

USA a Velká Británie s pomocí Austrálie, Bahrajnu, Kanady a Nizozemska provedly minulý týden údery z moře a ze vzduchu na pozice Húsíjů v Jemenu. Jaký je cíl této spojenecké akce?

Deklarovaným cílem této akce je obnovit bezpečnost námořní plavby, což je jedna z nejdůležitějších podmínek pro fungování moderního světa. Nemyslím pouze světa ve 21. století. Z hlediska mezinárodního námořního práva a potom mezinárodního práva se představa svobody námořní plavby objevuje už v 17. století.

Nezbytnost svobody námořní plavby potvrdily obě světové války, takže je naprosto srozumitelné, že námořní mocnosti, ať už historické nebo současné, mají tento cíl jednoznačně daný. Mají odpovědnost za udržení svobody námořní plavby z titulu obrovské námořní moci.

Čtěte také

USA znovu útočily na Húsíje. Byl to vzkaz, že nemůžou beztrestně napadat obchodní lodě v Rudém moři, shrnuje zpravodaj

Húsíjští povstalci bojují v Jemenu už desetiletí, až dosud patřili pouze k lokálním bojovníkům, i když jejich heslem bylo a je: „Smrt Americe, smrt Izraeli“. Co je přivedlo k napadání lodí v Rudém moři?

Dávají to do souvislosti s probíhající válkou mezi Izraelem a Hamásem s tím, že jejich útoky na obchodní lodě plující v mezinárodních vodách jsou jejich příspěvkem k ekonomické blokádě Izraele.

Mluvčí hnutí tvrdí, že terčem útoku jsou pouze lodě spojené s Izraelem anebo plující do Izraele. Skutečně napadají jen tato plavidla?

Pokud je mi známo, tak ne. Neumím si představit, jakým způsobem by to vůbec chtěli rozlišovat, protože ve světovém oceánu je velmi málo lodí, které plují přímo pod izraelskou vlajkou.

Důvod je prostý. Vyspělé státy vztyčují vlajku na naprostém minimu námořních plavidel. Drtivá většina světové obchodní flotily pluje pod vlajkou takzvaných výhodných států, které jsou hospodářsky, právně i jinak slabé.

Proč?

Důvod je ten, že mezinárodní námořní právo něco takového umožňuje. Rejdaři začaly k této praktice sahat už ve 20. letech minulého století.

Největší množství obchodních plavidel se plaví pod vlajkou několika málo afrických států, případně středoamerické Panamy a tak dále. Taková viditelná identifikace lodí rozhodně nefunguje.

Pak je samozřejmě otázka, zda to plavidlo nemůže mít izraelského vlastníka, což v některých případech by asi možné bylo. Pokud je mi ale známo, tak na odkloněné trase kolem Afriky dnes plují lodě všech největších světových kontejnerových nebo rejdařských společností. Tam opětně žádná z velkých společností není majoritním způsobem vlastněna izraelskými občany.

Čtěte také

Izrael chce zničit Hamás. Kritici to zpochybňují, Macron dokonce řekl, že by to trvalo deset let

A kdo je tedy vlastní?

Jsou to rejdařské společnosti z Dánska, Švýcarska, Nizozemska, případně  z Číny a z Tchaj-wanu. Tam přímá vazba na stát Izrael není.

Vzhledem k tomu, jak objemná ta plavidla jsou, na jejich palubách se běžně převážejí tisíce kontejnerů, tak je podle mého názoru i nesmysl, že by většina nákladu směřovala do izraelských přístavů.

Řešení

Cílem spojeneckých operací je tedy obnovit stabilitu v Rudém moři. Dokážete odhadnout, kdy bychom mohli ke kýženému stavu dospět? Samotní rejdaři jsou skeptičtí a nečekají zlepšení situace v řádu dnů nebo týdnů.

S tím bych souhlasil. V zásadě se dá říct, že mezinárodní společenství, v tomto případě Spojené státy, mají v rámci takovéto situace několik málo možností, co s tím dělat. Pokud proti vám stojí mezinárodním společenstvím uznaný aktér – Rusko versus Ukrajina, tak tam můžete používat diplomatické kanály.

Víme, že třeba Turci byli schopni si minimálně zprostředkovat první obilnou dohodu. To se obávám, že teď není možné. Zaprvé kvůli tomu, kdo Húsíjové jsou a zadruhé, že Spojené státy mají natolik špatné vztahy s Íránem.

Pokud ponecháme stranou možnost diplomatického vyjednávání, tak jsou tady dvě další možnosti: buď se můžete snažit aktéra uplatit, ať už ve fyzickém slova smyslu, nebo že mu vyjdete nějakým jiným způsobem vstříc. Ale teď jsme ve fázi bombardování a pokud vím, útoky ještě nepřestaly.

Michael Romancov|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Jak důležité jsou lodní cesty v Rudém moři? Může do situace zasáhnout Rusko? A mají spojenci naději, že přinutí Íránem podporované húsíjské útočníky, aby přestali napadat lodě plující Rudým mořem? Poslechněte si celý rozhovor.