Jan Fingerland: Jihoafričané dostali Izrael před soud. To je prozatím vše
Je to vlastně buď proces „s Izraelem“ nebo proces „proti Izraeli“. Záleží na tom, jak se na věc díváme – jestli věříme, že jeho iniciátoři jsou vedeni vážnou obavou, že Izrael páchá genocidu Palestinců. Anebo jestli žádost Jižní Afriky o řízení chápeme jako pokračování války proti Izraeli jinými prostředky, bez ohledu na realitu v Gaze.
Jsou tu samozřejmě i jiné otázky. Třeba jestli řízení v Haagu může něco změnit na průběhu války, případně zda může mít nějaký jiný efekt, ať už na bojující strany nebo kohokoli jiného.
Čtěte také
Mezinárodní soudní dvůr není totéž co Mezinárodní trestní soud, i když oba sídlí v Haagu. Ten první, o který jde, není trestním soudem a zabývá se výhradně spory mezi státy.
Ten druhý, založený až v našem století, se zabývá zločiny spáchané jednotlivci. Před časem Bolívie podala podnět k vyšetření situace v Gaze i k Mezinárodnímu trestnímu soudu, a totéž udělaly rodiny devíti izraelských oběti, které žalují pachatele říjnového masakru z řad Hamásu.
Střet tvrzení
Největší pozornost se však upíná k právě započatému řízení před Mezinárodním soudním dvorem. Nestřetává se před ním Izrael s Palestinskou autonomií, nebo snad dokonce Hamásem, ale s Jihoafrickou republikou.
Čtěte také
Ta tvrdí, že Izrael porušil několik ustanovení mezinárodní konvence o genocidě. Tedy: možná páchá genocidu, podněcuje k ní, pokouší se o ní a netrestá podněcování k ní.
Genocidou se míní „činy spáchané se záměrem zčásti nebo zcela zničit nějakou národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. Pro podání není třeba přinést podrobné informace, stačí úsudek, že ke zločinu mohlo dojít.
Jihoafričané opírají své podezření o soubor nejrůznějších argumentů: množství zahynulých civilistů, nedostatečný přísun jídla a léků civilistům v Gaze, masivní poničení infrastruktury, nebo výzvy k přesunu obyvatel.
Izraelci tato obvinění hodlají vyvrátit, například poukázat na podle jejich názoru nadstandardní ochranu civilistů v situaci, kdy Hamás záměrně operoval z civilních zařízení, včetně školek, nemocnic nebo mešit.
Izraelci ale mohou za určitou hrozbu považovat jihoafrické tvrzení o podněcování ke genocidě a jeho netrestání, opírající se o řadu kontroverzních výroků izraelských představitelů o svržení jaderné bomby na Gazu a podobně.
Čtěte také
Izraelci obvinění z genocidy považují za absurdní a urážlivé, ale věc berou vážně. Využili možnosti vyslat k soudu vlastního soudce, kterým je respektovaný expert Aharon Barak.
Paradoxně bývalý předseda Nejvyššího soudu, zastánce jeho silného postavení, nenáviděný těmi ideologickými kruhy, které jsou teď zastoupeny v izraelské vládě.
Řízení může trvat léta, a jak se přinejmenším Izraelci domnívají, skončí jejich vítězstvím. Jihoafrická republika též od soudu žádá rychlé vydání předběžného opatření, které by volalo po okamžitém ukončení války. Ani to nemusí dopadnout v izraelský neprospěch, a soud ani nemá vůči Izraeli žádné pravomoci. Zastavení války je ale také cílem Hamásu, kterému hrozí porážka.
Jih proti Severu
V jistém ohledu ale Izraelci už soud prohráli, protože v tomto řízení nejde ani tak o jeho výsledek, ale o samotný fakt postavení Izraele do pozice státu obviněného z genocidy. To podkopává jeho mezinárodní postavení, ohrožuje jeho reputaci a ztěžuje jeho politickým obhájcům situaci.
Čtěte také
Například dává nástroj do ruky té části americké demokratické strany, která nesouhlasí se zbrojní pomocí Izraeli.
Nezanedbatelná je symbolika celé věci – Jihoafrická republika se odvolává na svou vlastní zkušenost z dob bílé nadvlády, a naopak Izrael, opírající svou legitimitu o holokaust, se má zodpovídat za genocidu.
Věc má ještě jednu stránku: Spor o Izrael a údajnou genocidu rozřadil svět do dvou bloků – na jedné straně západní země, v první řadě USA –, a proti nim muslimské státy a státy třetího světa, které se verbálně postavily za Jižní Afriku. Je to tedy tak trochu střet globálního jihu a severu.
Soudci Mezinárodního soudního dvora jsou jmenování OSN a pocházejí z nejrůznějších států, jedním z nich je Peter Tomka ze Slovenska. Soudu momentálně předsedá Američan, jeho zástupcem je Rus. Zastoupena je také komunistická Čína.
Soudci by teoreticky měli zastupovat právo, a nikoli své vlasti, ale bude zajímavé pozorovat, do jaké míry budou vyjadřovat názory svých vlád – zrovna Rusko a Čína by nerady otázku genocidy příliš internacionalizovaly, i když jinak, tady stojí na protizápadní straně.
Ze všeho nejdříve se ale soud v Haagu musí rozhodnout, jestli má v této věci vůbec nějakou jurisdikci.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
