Palestinci svádí na Izraelce všechna příkoří i nedostatky a naopak. To znesnadňuje mír, míní Tureček

13. říjen 2023

Izrael pokračuje v útocích na pásmo Gazy a cílem předpokládané další fáze vojenské operace má být podle premiéra Benjamina Netanjahua naprosté zničení radikálního hnutí Hamás. Jeho útok si na izraelské straně vyžádal na 1300 obětí, mrtvých ale přibývá i mezi Palestinci. „Svět nezajímá naše utrpení. 7. října zažil Izrael trošku z toho, co my zažíváme 75 let,“ tvrdí palestinský novinář a mírový aktivista Ahmed Abú Artema.

Izrael podle něj v Gaze bombarduje domy, ve kterých jsou civilisté, a útoky trvají nepřetržitě už od soboty: „Občas je to tak, že každé dvě až tři minuty slyšíme explozi. Gaza patří mezi nejhustěji zalidněná místa na světě a izraelské obléhání učinilo život zde velmi obtížným,“ popisuje.

Čtěte také

Izraelcům podle něj nezáleží na civilních obětech, protože se domnívají, že jsou beztrestní. „Netanjahu vyzval lidi v Gaze, aby ihned odešli. Jde o způsob etnického čištění, plánují, že tento masakr provedou. Ministr obrany mluvil o Palestincích jako o bestiích a nařídil úplnou blokádu všech dodávek do Gazy, není elektřina, jídlo, voda ani palivo,“ dodává.

Příčina současné situace prý není v sobotním útoku Hamásu na Izrael, ale v roce 1948, kdy měl židovský stát provést genocidu a vysídlení Palestinců z jejich území. „Neospravedlňuje to činy Hamásu, ale nemůžeme číst knihu od poslední kapitoly. Musíme porozumět pozadí příběhu, kdy Izrael okupoval naše území. Mezinárodní i některé izraelské organizace říkají, že v Izraeli vládne režim apartheidu.“

Gaza je podle něj už od roku 2007 pod trvající izraelskou blokádou a její obyvatelé nemají svobodu pohybu. „Současná situace je výsledek. Je to jako exploze. Představte si, že budete držet člověka v nelidských podmínkách, odepřete mu léky a svobodu pohybu. Pak nemůžete čekat, že se bude chovat normálně,“ podotýká.

Mír se vzdaluje

Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka je podobný výklad historie diskutabilní a ve výpovědi palestinského novináře postrádá jakékoli přiznání viny na straně Palestinců. „Takto to Palestinci vnímají a já ne že s tím souhlasím, ale rozumím tomu. Můžeme s tím nesouhlasit, ale právě tato hluboká historie a pocit křivdy z toho, co se stalo v roce 1948, formují jejich postoje a aktivity,“ vysvětluje.

I mnozí Palestinci, kteří považují vpád Hamásu do Izraele za děsivý, to prý nechtějí říkat nahlas – ať už proto, že nechtějí podkopávat společnou pozici, nebo jen mají strach. „Hamás nejsou jen teroristé útočící na Izrael. Je to i policie, tajná služba a kontrarozvědka, která už více než 15 let ovládá pásmo Gazy,“ připomíná Tureček.

Čtěte také

Většina Palestinců prý po mírových dohodách z Osla v roce 1993 přistoupila na kompromis spočívající v uznání Izraele a přijetí plánu na palestinskou autonomii a výhledově samostatný stát, což akceptovala i většina Izraelců. V posledních letech ale dochází k radikalizaci na obou stranách.

„Každý incident nebo válka ovlivňuje veřejné mínění k radikálním, nesmiřitelným postojům. Kdybychom se před sobotou ptali Izraelců, kolik z nich si přeje palestinský stát, bylo by procento určitě jiné než dnes. A u Palestinců by to bylo podobné,“ poznamenává vedoucí blízkovýchodního centra Metropolitní univerzity.

Poukazuje také na to, že izraelská okupace umožňuje Palestincům svádět všechna příkoří i vlastní nedostatky, korupci a zneužívání moci na Izrael. A platí to i naopak:

„Jak přispívá bezpečnosti Izraele, že usazuje statisíce židovských kolonistů na Západním břehu? Osady hlídají vojáci, kteří mohli strážit Gazu. V Izraeli tato debata existuje, ale jsou tam tendence odklánět ji k existujícím i imaginárním vnějším hrozbám. To znesnadňuje řešení každodenních problémů i dosažení míru,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související