Michael Erhart

„Protesty jsou velmi intenzivní, zároveň je překvapivé, jak studenti dokáží artikulovat své požadavky. Dokud nehořely popelnice, tak veřejnost problémy nevnímala,“ soudí.

Opozice sice vládu umí velice trefně kritizovat – stejně jako to v minulosti uměl Fico –, ale podle Vašečky nedokáže přijít s konkrétními návrhy, co dělat.

„Zatím máme kliku s počasím, ale už byly první výpadky elektřiny a půldne nešel internet. Ovšem nelze říci, že by se člověk cítil omezován ve svém životě,“ říká novinář.

V polovině září premiér Babiš (ANO) potvrdil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Podle senátora Pavla Fischera (nez.) je třeba se ptát, co proti tomu vláda dělá.

Evropané jsou podle Sofi Oksanen velmi pomalí v rozhodování a nechápou, že se jich dění na Ukrajině přímo týká – ruský dron může udeřit i na jejich dvorek, když už ne tank.

„Když poklesne hodnota lidské práce a nebudete potřeba ani v armádě, tak to oslabí naši vyjednávací sílu. To považujeme za jedno z největších nebezpečí AI,“ míní vědec.

„Často od kolegů slyším, jak že mají doma vysvětlovat to, že se posílají peníze do firem českého premiéra, který rozhoduje o jejich rozdělování,“ tvrdí europoslankyně.

V čem se české zájmy v Evropě kryjí se zájmy Itálie? Může mít země ležící ve středu Evropy například stejný názor na migraci jako středomořské státy?

„Vztahy bych nepopsala jako dobré, spíš je to pat. Každá strana má něco, co ta druhá nemá, a drží se v šachu,“ říká Paulína Ovečková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Rusko má podle rusisty Tomáše Glance k útokům v Evropě tři motivy. Vyvolávat politický chaos, vzbuzovat strach mezi lidmi a odradit státy od podpory Ukrajiny.