Bezpilotní aerotaxi. Do elektrických letadel nastoupíme až za pár dekád, prostor a legislativu je třeba řešit už dnes

Startuje jako vrtulník, letí jako letadlo. Pohání ho elektřina a uveze čtyři cestující. Čeští experti představili svou verzi malého bezpilotního letounu. Podle světového leteckého průmyslu to bude úplně nový způsob dopravy mezi městy.

„Letadlo kolmo přistane na modré ploše označené V, vypíná rotory a vlastní silou díky elektromotorům na hlavním podvozku parkuje u stanoviště pro odbavení.“ Petr Raška z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu popisuje model takzvaného systému urban air mobility. Elektrická bezpilotní letadla by dopravovala cestující mezi takzvanými vertiporty ve městech. „Samozřejmě nechceme zastavovat parky a veřejnou zeleň. Řešili jsme schválně umístění do lokality Hlavního nádraží, protože tady jsme schopni velmi dobře vygenerovat poptávku v návaznosti na další módy dopravy.“

Čtěte také

Elektrika a zelený generátor

Bezpilotními dopravními letadly se zabývá více firem na světě, včetně špiček leteckého průmyslu. Petr Raška mi ukázal zmenšený, ale provozuschopný model nazvaný MiYa. „Je to letadlo, které umí kolmý vzlet a přistání díky tomu, že překlápí křídlo.“ Vypadá to jako malé letadlo, ale křídlo s vrtulemi dopředu se může sklopit i nahoru.

„Křídlo, které je u normálních letadel ve vodorovné poloze, to znamená souběžně s trupem, se tady vyklápí včetně vrtulí až o 90 stupňů, pro případ, kdy letadlo visí a manévruje jako vrtulník. K pohonu používáme elektrickou energii. Z části si vezme baterie, hlavně pro ty špičkové a bezpečnostní případy. A z části máme na palubě zelený generátor elektrické energie na bázi vodíkových palivových článků.“

Podle odborníků se takových strojů jako cestující dočkáme až v příštích desetiletích. Ale už teď promýšlejí, jak pro ně vytvořit prostor, popisuje Roman Čampula z Centra dopravního výzkumu: „Ve městech není úplně jasno, kdo by měl urban air mobility zavádět, jakým způsobem by se to mělo zavádět, nemáme legislativu. Teď jsme na startovním bodě a do budoucna je potřeba přinést co nejvíce informací, jednak pro veřejnost, jednak pro municipality, které potom budou rozhodovat o tom, kde budou letadla létat.“

Čeští odborníci sdružení v projektu nazvaném Vertimove řeší mnoho otázek z různých oblastí. Například jak konstruovat automatické letadlo, aby bylo spolehlivé a bezpečné, jaká pravidla budou platit pro jejich provoz a také jak vypadají letadla a přistávací vertiporty zahraničních vývojářů.

Čtěte také

Létající taxi

„V tuhle chvíli nikdo není ve fázi, kdy by začal sdílet informace a chtěl věci standardizovat, ale bude to muset nastat. Na vertiportu to bude stejné jako na nádraží, kam přijíždí Arriva, Regiojet a České dráhy, také tam bude několik provozovatelů.“

Musíme se vrátit do historie, kdy se standardizovaly železnice. Odborníci na dopravní výzkum také počítají, kdo budou pravděpodobní cestující automatických letadel, za jakou cenu se jim vyplatí letět a jak často budou létat. Podle výpočtů jsou stroje rychlé, ale na to, že dopraví jen čtyři cestující, jsou poměrně velké. Nebude to tedy hromadná doprava, ale něco na způsob taxi, říká Michal Šimeček z Centra dopravního výzkumu.

„Ze začátku nemůžeme očekávat, že by takto lidé realizovali svoje všednodenní cesty do práce. Důležitou roli ale bude hrát cestovní čas nebo reliabilita dopravy, že se včas dostaneme na místo, kam potřebujeme. Pro tyto situace je urban air mobility možná výhoda, protože ve vzduchu vám nehrozí, že uvíznete v dopravní zácpě.“

Podle odborníků budou prvními pasažéry urban air mobility lidé na pracovních a obchodních cestách. Nový systém může nahradit soukromá letadla a vrtulníky, protože bude tišší a úspornější.

autoři: Martin Srb , mga
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.