Blízkovýchodní režimy rozumějí jen síle. A tak se podle toho Američané chovají, říká bývalý diplomat Schneider
Ukrajinské letadlo, které se ve středu zřítilo krátce po startu z Teheránu, sestřelil Írán. S odvoláním na informace tajných služeb to ve čtvrtek oznámil kanadský premiér Justin Trudeau. Co nám poslední týden od zabití generála Solejmáního napověděl o mocenském soupeření na Blízkém východě?
Čtěte také
„Situace je velmi napjatá a může docházet k podobným událostem,“ konstatuje ředitel Aspen Institutu ve střední Evropě Jiří Schneider. „Války už se bohužel už dlouho nevyhlašují – tamní situace připomíná válečný stav, ale zároveň tam létají civilní aerolinky,“ dodává.
Ukazuje se prý, že žádný režim nemá zcela pod kontrolou to, co dělají jeho ozbrojené složky. A zatímco ve středu ještě Íránci odmítali spolupráci výrobcem letadla firmou Boeing, teď pomalu obrací a k vyšetřování přizvali experty ze zemí původu obětí.
Íránci berou zpátečku
„Íránci dávají zpátečku a jsou připraveni na mezinárodní vyšetřování. Pro ně samotné je to ohromná rána. Pokud si slibovali, že část světa bude mít zájem o normalizaci vztahů a obchod, například Evropané, tak tohle není dobrá vizitka,“ podotýká Schneider.
Uvědomili si, jaké by to mělo důsledky, kdyby nespolupracovali. Znamenalo by to dobrovolnou ekonomickou izolaci. Vlastně by na sebe sami uvalili sankce.
Jiří Schneider
To je podle bývalého velvyslance v Izraeli důkazem, že íránský režim uvažuje racionálně – stejně jako velmi umírněný raketový útok na americké základny v Iráku v reakci na zabití velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního.
„Ukázali, že mají schopnost přesně zasáhnout – pro domo sice deklarovali 80 mrtvých Američanů, ale to není důležité. Američané očekávali odvetný úder a nedošlo k žádným velkým ztrátám.“
Právo síly?
Podle bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) je ale zabití Solejmáního v rozporu s mezinárodním právem. Co na to říká jeho někdejší první náměstek?
Čtěte také
„Kýžený stav je, aby platilo mezinárodní právo. K tomu ho ale musí aktéři uznávat – a když ho neuznávají, musí být způsob, jak ho vynutit. A to je základní problém. Na Blízkém východě platí právo síly – síla je to jediné, čemu většina tamních režimu rozumí,“ upozorňuje Schneider.
Zdůrazňuje, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhá nevyhlášený konflikt, a srovnává to s izraelsko-palestinským konfliktem: „Obě strany chtějí ukázat, že jsou schopny eskalovat konflikt a demonstrovat sílu, ale pak se velmi rychle vrátí k tomu, že nemají zájem pokračovat v násilném konfliktu. K tomu dochází po celém Blízkém východě. A do toho zapadá i chování Američanů,“ dodává.
Více si poslechněte v Interview Plus Michaela Rozsypala.
Související
-
Matěj Schneider: Atentát na Solejmáního vás nutí volit mezi dvěma zly. Vy si ale vybírat nemusíte
Rok 2020 začal divoce. K apokalyptickým požárům v Austrálii se během několika dnů přidal americký atentát na íránského generála Kásema Solejmáního.
-
Jan Fingerland: Solejmáního odkaz
Muž, se kterým se přišly loučit statisíce, ne-li miliony lidí, ten už si zaslouží označení historická osobnost. Co ale po Kásemu Solejmáním opravdu zůstane?
-
Thomas Kulidakis: Írán, kovboj Trump a hollywoodský trhák
Vypadá to, že americký prezident následuje scénář hollywoodských akčních trháků minulého století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.