Boj s klimatickou změnou má překvapivý průběh – místo uhlí hoří cenné lesy. Akademici protestují

Biomasu si mnozí z nás pořád spojujeme s bývalou političkou Kateřinou Jacques, která před dvanácti lety na pohovce u Jana Krause nevěděla, co to je. Biomasa je sice jakákoli organická hmota na planetě, v energetice se ale mluví o užším spektru rostlinných částí určených k přeměně na palivo. Může jít o zbytky stonků po sklizni, o mikrořasy nebo třeba dřevěné pelety. Právě poslední možnost je pro akademiky problematická.

„Původní představa byla asi taková; budeme spalovat to, co si vypěstujeme. Oxid uhličitý se sice do vzduchu dostane, ale až biomasa znovu naroste, tak ho bude zpátky fixovat. Očekává se nulová bilance oxidu uhličitého, ale to se stane až za hrozně dlouhou dobu, navíc za cenu likvidace původních prostředí,“ vysvětluje problematickou úvahu biolog David Storch.

David Storch|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Zatímco klimaticky ambiciózní Kodaň pálí dřevo z brazilského Cerrada, největší britská uhelná elektrárna Drax přestavěná na spalovnu biomasy dováží dřevo z USA, Kanady, Brazílie a některých evropských zemí. Nejenže mizí cenné původní biotopy a s nimi i druhy na ně navázané, ale ani uhlíková neutralita není tak jistá.

Uhlík ze vzduchu nejlépe vážou staré lesy. V boji s klimatickou změnou jde o rychlost – vědci říkají, že nemáme dost času na to čekat, až nám dorostou nové lesy.  

„Homogenní plantáž je z biologického hlediska mnohem horší než extenzivní využívání lesů člověkem. Když se vykácený les nahradí plantáží třeba za účelem produkce biomasy, tak tam nežije nic jiného než ten často nepůvodní strom. Pro biologickou rozmanitost nic horšího než založit plantáž udělat nemůžete,“ myslí si David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Proč se vědci rozhodli tlačit na politiky, aby se nepálily lesy? Je pálení dřeva uhlíkově neutrální? Odkud vozí evropské země dřevo do svých spaloven na biomasu? Proč nesázet plantáže? Pusťte si celé Podhoubí.