Budoucí europarlament bude zřejmě méně zelený. Od toho se bude odvíjet ochota k dalším klimatickým krokům, myslí si ministr pro evropské záležitosti

Co přinesla dnešní návštěva předsedkyně Evropské komise v Česku? Má český premiér pravdu, že se zatím nepodařilo nasměrovat členské země EU k inovacím? Vydrží ochota politiků k zásadnějším opatřením na ochranu klimatu i v době kampaně před evropskými volbami? A jak se postaví Česko k návrhu na reformu EU? Tomáš Pancíř se ptal ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN).

Čtěte také

Předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se dnes ráno v Praze zúčastnila mimo jiné konferenci Hospodářských novin o Green Dealu. Tam vystoupila společně s premiérem Petrem Fialou. Petr Fiala tam řekl, že po čtyřech letech od vyhlášení Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu, se nepodařilo nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Dodal, že bez inovací Evropě hrozí, že bude brzy přispívat k cizí prosperitě a název Starý kontinent by v globální ekonomice mohl nabýt nového významu. Souhlasíte s tím?

Asi těžko s tím nesouhlasit, protože skutečně jedna věc je vznosná, skvělá a vzletná idea Green Dealu, a druhá věc je, jestli v té realizaci skutečně jsme schopni naplňovat vize. Z druhé strany je potřeba říct, že mít vize je základní podmínka pro to, aby se mohly vize realizovat. Takže máte pravdu.

Z těch dvou projevů bylo vidět, že zatímco Ursula von der Leyen je přesvědčená o tom, že tuto velkou výzvu musíme přijmout a že má naopak pro nás obrovský potenciál, byla podle mě skvěle připravená a měla tam několik reminiscencí na českou realitu. Jmenovala naše technické úspěchy, odkazovala se na to, jak jsme vždy byli technicky zdatní, počínaje elektrickou lokomotivou a uplatněním slova robot, a apelovala právě na naší technickou tvořivost a imaginaci, abychom využili těchto schopností, které historicky máme.

Ursula von der Leyenová apelovala na naší technickou tvořivost a imaginaci. Odkazovala na to, že jsme byli vždy technicky zdatní.

Zatímco pan premiér Fiala opravdu upozorňoval na to, že zkrátka nemůžeme úplně odhlédnout od ekonomické reality a že musíme tyto smělé plány naplňovat tak, abychom se nestali nakonec jejich poraženými. Jakási debata tam neproběhla, ale různý úhel pohledu na to, co vlastně Green Deal přináší a nepřináší, tam byl slyšet.

Neukazuje právě to, jak rozdílné ty projevy, které zazněly po sobě, byly, určitou odtrženost vedení EU od toho, co se děje ve členských státech?

Já bych to takto určitě nenazval. Myslím, že debata je nutná, potřebná a správná. Pan premiér mluvil o tom, že po čtyřech letech se blížíme k datu, kdy budeme revidovat nebo kontrolovat, jak se nám v Green Dealu daří. Je potřeba říct, že Green Deal není jeden dokument, je to celá spousta aktivit, které mají přinášet nejen oživení životního prostředí, vyčištění životního prostředí, zlepšení, ale právě také nové výzvy do průmyslu, do nových technologií.

Paní předsedkyně nás pochválila za to, jak jsme se razantním způsobem pohnuli například ve využití obnovitelných zdrojů energie. Je to trochu jako s tou plnou a poloprázdnou sklenici. Kdo chce být kritický, tak si určitě najde důvody, proč nějakým způsobem o tom pochybovat. Kdo chce burcovat k tomu, abychom byli ještě lepší, tak si nachází své důvody, a v projevu paní předsedkyně jich bylo spoustu, na co bychom měli navazovat a čím bychom se měli zabývat do budoucna.

Když se vrátím ke slovům Petra Fialy, čím to je, že se nedaří víc nasměrovat země EU k inovacím, čí je to chyba?

Čtěte také

To je těžká otázka. Byl bych skoro ochoten to přičítat malé vůli jít do rizika nebo malé odvaze firem. Máme firmy, které využívají nový trend dělat technologie zelenější a přispívají k čistšímu ovzduší a vidí v tom velký potenciál. Protože ten, kdo tu příležitost chytne za pačesy teď na začátku, má velký náskok a může na tom výrazně vydělat. Já jsem asi před dvěma měsíci byl na výjezdu v kraji a navštívil jsem jednu firmu. Byla to soukromá rodinná firma, ne moc velká, ale majitel a ředitel firmy mi říkal: „Já tu mám odbor na Green Deal. To je úžasný byznys. Mám tady tři lidi, kteří sledují všechny ty trendy, získávají informace o tom, kde se dají sehnat peníze.“

Zkrátka on už to pochopil jako příležitost, jako výzvu, z které se dá opravdu velmi dobře těžit. Na druhou stranu víme všichni, že v Česku trochu narážíme na skepticismus ­– Green Deal nebude fungovat, ožebračí nás to. Já jsem spíš zastáncem optimismu s tím, že máme obrovský prostor pro rozvoj nových technologií, nových zdrojů energií.

Včera se ministři států EU dohodli na změkčené verzi nové emisní normy pro automobily Euro 7. O to hodně usilovali někteří čeští politici. Neukazuje i toto, že s blížícími se evropskými volbami klesá ochota politiků k nějakým razantnějším klimatickým krokům?

Čtěte také

To jsou dvě věci, které bych úplně nespojoval. Já bych chtěl znovu poděkovat a vyslovit jaksi velkou poklonu týmu pana ministra Kupky, protože tento příběh Euro 7 krásně ukazuje, že neexistuje žádný bruselský diktát, ale že existuje mechanismus, který se v Bruselu používá pro vyjednávání ke všemi přijatelnému závěru. A toto byla na počátku opravdu iniciativa Česka, které postupně vytvořilo skupinu stejně smýšlejících zemí a podařilo se jim dokázat to, co si na počátku zřejmě jen málokdo uměl představit.

Tedy, že emisní limity Euro 7 budou totožné jako v Euro 6, co se týče spalování a budou tam jen brzdy a spojky. Je to opravdu velký vyjednávací a politický úspěch a ukázka toho, že to v Evropě prostě je možné vyjednat. To je jedna věc. Ano, máte pravdu. Je to jistá snaha nebo ukázka toho, že některé příliš ambiciózní cíle prostě není možné stanovit takto, jak se říká od stolu, ale že je potřeba uvažovat také o tom, jestli v zemích, které jsou výrazně závislé na automobilovém průmyslu, jako jsme my nebo Německo, zda je to vůbec ekonomicky únosné.

Vyjednání normy Euro 7 ukázalo, že žádný bruselský diktát neexistuje.

A ano, máte pravdu, zda je to politicky únosné. Pokud by převládl pocit, že tyto reformy nás stojí víc, než kolik nám dávají, tak je to politicky neobhajitelné, pokud nemáte dostatek argumentů. Obávám se ovšem, že ta debata před evropskými volbami bude velmi často úplně iracionální a bude to jen soubor výkřiků: „Zlý Brusel nám krade peníze! Okrádá nás Německo. Všichni jsou proti nám!“

Teď mluvíte o české politice nebo i o politické scéně v jiných státech EU? Může tento posun být i jinde?

Čtěte také

Mluvím primárně o české politické scéně, ale je evidentní, že populistické skupiny a hlasy ve všech zemích, které poukazují na to, že si hlavně teď nenechme sahat na to, co už mám, ty jsou ve všech zemích. Všeobecně se předpokládá, že budoucí Evropský parlament bude zřejmě v uvozovkách méně zelený než ten současný, takže i od jeho budoucího složení se bude potom odvíjet vůle a ochota případně víc nebo míň přitvrdit v limitech, jak jsme o tom mluvili, jestli v roce 2040 nebo 2050. Bude hodně záležet na tom, jak ten parlament bude složený. A máte pravdu, těch hlasů, které říkají tudy cesta nevede, je víc. A nepříjemné je, že se tyto hlasy nemusí zabývat argumenty.

Přesně před týdnem jste na jednání ministrů pro evropské záležitosti probírali mimo jiné i francouzsko-německý návrh na reformu EU do budoucna. Podle toho návrhu by se měly třeba omezit možnosti členských států vetovat rozhodnutí, měl by se zúžit okruh, kdy je potřeba jednomyslný souhlas členských států. Podle návrhu má také klesnout počet eurokomisařů, každý stát už by neměl v uvozovkách svého eurokomisaře. Jaké další zásadní změny v tom návrhu jsou?

Myslím, že ty zásadní jste popsal úplně přesně. To znamená rozšíření a s tím související případné nutné nebo možné institucionální změny. Já musím říci, že v tuto chvíli v české realitě není ta pozice úplně jednoznačná. Zase se zřejmě budeme potýkat s tím, že pětičlenná koalice má docela široké spektrum úhlu pohledu na tuto záležitost. Jen prozradím, že shodou okolností dnes odpoledne bude probíhat jednání těch politických předsedů, politických špiček na toto téma, abychom pokud možno všichni představitelé vlády říkali pro evropské uši plus minus to samé.

Evropská komise schválila Česku revidovaný Národní plán obnovy, jedná se o dotace či půjčky? Kdy by mohlo k reformě EU dojít? A měla by vláda v rámci úspor zrušit i některá ministerstva? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , tec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.