Bůh v totalitním režimu: Jakou roli hrála církev v protikomunistickém odboji?

29. říjen 2023

Katolická církev a náboženství obecně bývá v totalitním režimu považováno za nežádoucí. Boha často vnímají jako symbol vzdoru, čistoty a síly, který se snaží za každou cenu potlačit a zneškodnit. V totalitních režimech je totiž prostor pouze na jejich myšlenky a místo pro diskusi a víru už tam nenajdeme. O církvi, o víře a o vzdoru ve třetím odboji je debata Vertikály, kterou moderuje Eva Hůlková.

Byly velké skupiny lidí, ať už křesťanů, nebo ateistů, kteří kvůli svému přesvědčení a boji proti komunistickému režimu skončili ve věznicích, pracovních táborech nebo byli jiným způsobem znevýhodněni. Přesto se křesťanské církve nevzdávaly a vyvíjely činnost, která byla vnímána režimem jako nepřátelská.

Čtěte také

„Církev byla pronásledována za aktivity, které jsou v demokratických poměrech legitimní součástí církevního života. Byla pronásledována za to, že se vytvářela společenství mládeže, kde se aktivně prováděla katechetická výchova nebo že fungovala činnost mužských řeholních řádů, které byly po roce 1950 naprosto zakázány,“ vysvětluje Jaroslav Šebek, historik z Historického ústavu AV ČR a specialista na dějiny církví a státu 20. století.

Otázkou je, jak velkou a zásadní roli hrála v odboji podzemní církev, tedy ta část církve, která prováděla režimem zakázané aktivity tajně a skrytě. Je zajímavostí, že někteří lidé, kteří byli podle spisů StB členy podzemní církve, o tom vůbec nevěděli. Respektive si neuvědomovali, že aktivity, které provádí, jsou v rámci podzemní církve.

V roce 2011 schválil Parlament České republiky zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který nabyl účinnosti v symbolické datum 17. listopadu téhož roku. V tu dobu zákon podepsal Václav Klaus, který ale v dopise pro předsedkyni Poslanecké sněmovny uvedl, že ho podepisuje především proto, že nechce podporovat rozpolcenost nad tímto tématem a citoval Aloise Rašína, který řekl, že „za službu vlasti se neplatí“.

Čtěte také

Podle Libora Svobody z Ústavu pro studium totalitních režimů nejde v tomhle případě pouze o finanční odškodnění, ale i o něco víc. „Řada těch lidí za svoje činy zaplatila vězením nebo zničenými rodinami. Někteří byli vyhozeni z vysokých škol a nemohli dělat v životě to, co chtěli.“

„Jakákoliv forma odškodnění se netýká pouze tohohle, ale je to komplexnější, třeba že za tu službu pro vlast utrpěli nějaké škody. Vlast by jim za tohle neměla zůstat dlužná,“ dodává Libor Svoboda a zároveň komentuje prohlášení Václava Klause.

Po dlouhou dobu nebyl a do jisté míry stále není pohled na účastníky třetího odboje jednotný. Koho z nich ocenit a odměnit? A je to vůbec potřeba, nebo je to celé už tak hrozně vzdálené, že to vlastně ani nehraje roli? A jak se stavěli komunisté k ocenění druhého odboje? Nad tímhle a mnohým dalším můžete popřemýšlet při poslechu pořadu Vertikála.

Českobratrská církev evangelická si připomíná 70. výročí od uvedení prvních žen do duchovenské služby. Mluvit o tom budeme v první části Vertikály. Vatikán přijal 12 vyhoštěných kněží z Nikaragui. A Cesta Guru Járy s konečnou platností nezíská v Česku registraci jako náboženská společnost.

autoři: Eva Hůlková , aste
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.