Celé vězeňské baráky v Letech byly na místě spáleny, zjistili archeologové

26. duben 2018 11:00

Jak bude vypadat památník obětem romského holocaustu v Letech na Písecku? Poprvé o tom tento týden diskutovali pracovníci Muzea romské kultury, zástupci státu a také místní.

Vepřín, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora, od společnosti Agpi nedávno odkoupil stát. Oproti původním plánům začne demolice budov nejspíš až v příštím roce.

„Chtěl bych podotknout, že my necítíme žádnou zášť k obci, jak si někteří předtím mysleli, když jsme tady několik let za sebou blokovali vstup do prasečí farmy,“ řekl pozůstalý obětí romského holokaustu Josef Miker na diskuzi v sále obecního úřadu Lety.

Z řad publika také zazněl návrh, že by nejlepším památníkem mohl být i samotný vepřín. Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová to připustila jako jednu z možných variant. „Myslíme si, že bychom do zadání architektonické soutěže rádi dali nějakou možnost pro tvůrce právě na zachování minimálně části z nějaké haly pro chov vepřů,“ uvedla.

Náklady na demolici vepřína ve výši zhruba 117 miliónů korun uhradí stát. Stavbu samotného památníku ale financovat nebude. „Na tom se chtějí podílet fondy evropského hospodářského prostoru a už známe předběžnou alokaci na výstavbu toho památníku, ta výše je jeden milion eur,“ vysvětlil náměstek ministra kultury René Schreier.

Vepřín v Letech už patří Muzeu romské kultury, jako první se změnila cedule na vratech

Na vstupní bráně vepřína v Letech už visí cedule s nápisem: Areál spravuje Muzeum romské kultury

Vepřín v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, byl dlouhá léta předmětem sporů kvůli tomu, že narušuje pietu. Teď už je areál vyklizený a přešel do majetku Muzea romské kultury.

Výsledky dosavadního archeologického průzkumu za plotem areálu vepřína na diskuzi představil jeho vedoucí Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni. Podle něj byli archeologové překvapeni. Likvidace tábora totiž vypadala jinak, než dokládaly písemné záznamy.

„Celé baráky, které jsme zkoumali, byly na místě spáleny a uvnitř vězeňských baráků byly dokonce osobní věci vězňů. Samozřejmě jsme schopni identifikovat jenom ty, které odolaly ohni. Je to skutečně jedinečný záznam, který umožňuje nahlédnout do každodenního života a doslova se dotknout osobních věcí vězňů,“ dodal Pavel Vařeka.

Další ze série panelových diskuzí k budoucí podobě památníku obětem romského holokaustu se odehraje 21. května v pražském Paláci Hybernia.

autor: mvo
Spustit audio

Související