Čenich proti koronaviru. Vycvičení psi hledají nakažené třeba na letišti v Praze

6. srpen 2021

Psí čenich je extrémně citlivý a při správném výcviku dokáže pes možná vyčenichat i osoby nakažené koronavirem. Zkušenost s tím už mají například čeští celníci. „Vybíráme namátkové lety z rizikových destinací. I vzhledem k tomu, že je situace teď trochu lepší a lidé mají PCR testy, tak podezření jsme zatím měli pouze pár. Psi ale fungují dobře a osvědčilo se nám to,“ přibližuje vedoucí odboru dohledu Celní správy Petr Müller. 

Celníci začali na letišti v Praze využívat několik psů k vyhledávání nakažených koronavirem na jaře.

Čtěte také

„Používáme takzvanou pozitivní motivaci, kdy psa učíme rozeznávat pach, pak porovnání, které si vtiskne, následně ho učíme porovnání s jiným pachem, aby poznal rozdíly. A když to uhádne, dostane odměnu. Pes si musí uvědomit, za co odměnu dostává. Odměnu si pak spojí s pachem a snaží se ho vyhledávat,“ vysvětluje Müller.

Psi mají zhruba 300 milionů čichových buněk, kdežto lidé jen 5 až 6 milionů. A nakažení koronavirem vydávají pach, který psi dokáží zavětřit, musí jen projít správným výcvikem.

Čtěte také

V Praze na letišti dnes celníci odebírají vytipovaným cestujícím vzorky pachu, a to buď stěrem z předloktí, nebo z roušky, do které člověk několik minut dýchal. Pak pes vzorky očichá a podezřelé osoby jdou na kontrolní PCR test.

Nápad využívat psi pro detekci nákazy koronavirem se objevil už na začátku pandemie. V Česku se v těchto projektech angažovalo uskupení Dog for Doc – Psím čenichem proti pandemii, které propojilo kynology a lékaře.

Z potu na kapesníku

Využívání psích čenichů při detekci koronaviru využívají i třeba kynologové ve Francii. Zlatý retrívr Pokaa například pomáhá v domově s pečovatelskou službou v alsaském Kunheimu. 

Klienti pečovatelského domu si psí detekci chválí, protože pes nákazu dokáže vyčenichat jen z kapesníku, který si klient dá na pět minut do podpaží, což je přeci jen méně nepříjemné než PCR test.

Kromě tohoto zařízení zamířil Pokaa se svým čenichem podle agentury AFP i do jedné nemocnice ve Štrasburku. Podařilo se mu správně určit devadesát pět procent asymptomatických a sto procent symptomatických nákaz. Vyčenichat dokáže všechny dosud objevené mutace a v některých případech nákazu odhalí o 48 hodin dříve než PCR test.

Podobné pokusy se objevily i v USA, Velké Británii, Austrálii, Finsku nebo Thajsku.

Čtěte také

„Ve spolupráci s hygienickou stanicí jsme psy zkoušeli i v domech sociální péče, kdy starší lidé měli problém s odběrem pomocí tyčinek. Teď zahajujeme výcvik na hledání rakoviny prsu,“ dodává celník s tím, že zkušenosti, získané z výcviku psů na hledání nakažených se budou hodit i do budoucna.

Kde všude se může výcvik psů na detekci nemocí využít? Poslechněte si shrnutí Ondřeje Nováka. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.