Centrum Prointepo v Hradci Králové už 30 let zajišťuje komplexní péči zdravotně postiženým dětem

Více nám řeknou zřizovatelka a jednatelka Jarmila Karpašová, která Prointepo před 30 lety založila, a také ředitelka školy Miriam Urbanová. Blahopřejeme ke třicetinám. Vy budete letos hodně oslavovat, viďte?
Jarmila Karpašová: Jsme rádi za těch 30 let. Protože je krásné, že se nám tuto činnost a služby pro děti podařilo tak dlouho udržet a naopak ještě dál rozvinout.

Jsou to školské, zdravotní a sociální služby pěkně pod jednou střechou. Pro 300 klientů v kraji zajišťujeme poradenskou činnost.
Jarmila Karpašová, zřizovatelka a jednatelka Centra Prointepo

Představte nám Centrum Prointepo a všechny jeho služby.
Jarmila Karpašová: Unikátnost Centra Prointepo tkví v tom, že zajišťuje komplexní odborné služby podle ucelené rehabilitace. Tuto činnost děláme soukromě, a to proto, že zákon o ucelené rehabilitaci už 30 let leží v šuplíku a není zatím realizovatelný. Takže já jsem se do toho pustila soukromě, děti s postižením byly před těmi 30 lety v ústavech sociální péče a neměly možnost vzdělávání. Já jsem objela Ameriku a Evropu, zjistila jsem, jak tam na tom oni jsou, a přivezla jsem takový model, který vyhovuje naší mentalitě a našim možnostem. A především jsem vytvořila takové know-how financí. Protože to je asi nejdůležitější.

Čtěte také

Homesharing solidárně pomáhá s péčí o postižené děti. Podpoří rodiny a obohatí i samotné hostitele

Jak to vůbec před těmi 30 lety v oblasti péče o handicapované lidi vypadalo? Protože vy jste psycholožka.
Jarmila Karpašová: Ano, byla jsem v pedagogicko-psychologické poradně, potom jsem i řídila Krajské metodické středisko ústavní sociální péče, takže jsem měla na starosti ústavy ve dvou krajích, měla jsem informace. A to byla má zkušenost, že je potřeba, aby děti zůstávaly doma, aby měly možnost chodit do školy, aby měly všechny terapie, rodiče nemusely po práci někde shánět lékaře, rehabilitaci a podobně. To mě k tomu přivedlo. Inspirovala jsem se ve světě, myslím si, že velice pozitivně. Varovali mě, říkali mi, pokud nebude v České republice systém, že to budu mít hodně těžké. Prošla jsem si někdy i hodně nad propastí.

Takže začátky byly složité.
Jarmila Karpašová: Nebyly finance, ale momentálně musím říci, že po těch 30 letech jsme se rozvinuli takovým způsobem, že finance máme. A myslím si, že fungujeme velice pěkně a máme z toho radost. Kdybychom to shrnuli, tak jsou školské, zdravotní, poradenské a sociální služby pěkně pod jednou střechou. Pro 300 klientů v kraji zajišťujeme poradenskou činnost. Jezdíme za nimi.

Ony začátky mne zajímají. Jak se o vás lidé vůbec dozvěděli, protože tenkrát nebyl ani internet.
Jarmila Karpašová: Šlo to přes praktické a dětské lékaře, zkoušela jsem to. Ze začátku bylo samozřejmě málo žáků, bylo chatrné ekonomické zázemí, ale bylo velké nadšení. Takže se to dařilo postupně rozšiřovat, zlepšovat a informovanost byla jedině přes pediatry. Protože vlastně nebyla jiná možnost.

Práce nás všechny těší a bez kolektivu, který u nás funguje, bychom naši vizi a myšlenku, vše pod jednou střechou, nemohli naplňovat.
Miriam Urbanová, ředitelka školy Centra Prointepo

Kolik klientů bylo na začátku a kolik jich je dnes?
Miriam Urbanová: Začínalo se s dvanácti klienty a v současné době máme téměř 80 dětí a 50 zaměstnanců. Co nás těší a vypovídá to určitě také o kvalitě, že my máme plno až školního roku 2027/2028. My přemýšlíme opravdu v pětiletkách, kam potom ty děti dát. Kapacity jsme poměrně rozšiřovali, protože jsme získali ještě další dvě budovy. Možnost rozvoje byla, což je fajn.
Jarmila Karpašová: Ještě bych jen doplnila, že naším centrem prošlo za ty roky asi 1 000 dětí a klientů. A děláme nejen pro naše klienty, ale i pro ambulanty zvenčí.

Čtěte také

Rodinám s postiženými dětmi může v Královéhradeckém kraji pomoci takzvaný homesharing

Tak jaké budou letošní oslavy?
Jarmila Karpašová: Plánujeme velké oslavy a budeme je mít v Petrof Gallery v Hradci Králové. Bude jednak v říjnu a v listopadu výstava obrazů na téma Na jedné vlně. A potom vyvrcholí oslavy plesem 7. listopadu, také v Petrof Gallery. Tam budou zváni zaměstnanci, rodiče, absolventi a samozřejmě také veřejnost. Spojili jsme to i s oslavami 800 let města Hradce Králové. Budeme to slavit společně s městem.

Vznikají u vás nějaká celoživotní přátelství? Protože jste vychovali už přes 1 000 klientů.
Miriam Urbanová: Přátelství určitě přetrvají, protože jsme unikátní ještě v tom, že máme běžnou základní školu a chodí k nám děti bez mentálního postižení. Spousta dětí s tělesným postižením nemusí mít další a následné postižení. Hodně dětí k nám i přestupuje z běžných škol, kde nezvládají větší kolektiv. U nás mají ty děti možnost v téměř rodinném prostředí a v klidu studovat. A prošlo u nás školou třeba pět sourozenců, takže jsme se přes dvacet let setkávali i s rodiči. A vždy nás moc těší, když se děti vrací, protože jsou u nás třeba od školky až do deváté, někdy do desáté třídy. Tedy 15, 16 i 18 let. A pak máme radost, když se vrací dospělý člověk, který třeba zvládl další dvě střední školy. Z toho máme obrovskou radost.

Musíte mít pocit zadostiučinění, že vaše práce má smysl.
Miriam Urbanová: Má to obrovský smysl. Ta práce nás všechny těší a myslím si, že bez kolektivu, který u nás funguje, ať to jsou speciální pedagogové, učitelé, asistenti i provozní zaměstnanci. A samozřejmě nedílnou součástí zdravotních služeb jsou i terapeuti. Bez jejich obrovské loajálnosti a toho, že je práce baví, tak bychom naši vizi a myšlenku, vše pod jednou střechou, nemohli naplňovat.

Čtěte také

Provázím rodiče nemocných dětí, neumím ale mávnout kouzelnou hůlkou, aby náročnou situaci zvládli

Co všechno se vlastně u vás děti učí?
Miriam Urbanová: Máme pět tříd běžné základní školy, takže to je úplně všechno jako na běžných základních školách. Pro děti, které mají lehké mentální postižení, tam je jen maličko osekaný obsah, ale učí se úplně všechno, i druhý cizí jazyk, fyzika, chemie. A pak máme dvě speciální třídy a tam se děti učí trivium, což jsou základy čtení, psaní a počítání. Ti pak mohou pokračovat na střední škole, která je hodně zaměřena na praktično, na sebeobsluhu, na to, aby ty děti co nejvíce mohly fungovat samostatně.
Jarmila Karpašová: Já jen doplním, že máme třídy pro menší počet žáků, 8 až 10 dětí. A máme vždy ve třídě asistenty, kteří pomáhají.

Letos slavíte 30 let existence, co byste si přáli do dalších 30 let?
Jarmila Karpašová: Do dalších let bychom si přáli, abychom dál poskytovali služby dětem s postižením a také jejich rodinám. Protože ty nás hodně potřebují. Mnohdy maminky mohou jít i do práce, což dříve nemohly, musely zůstávat doma. A budeme rádi příkladem a inspirací pro ty, kteří mají štěstí v tom, že mají zdraví v pořádku. To bychom si přáli. A abychom byli na jedné vlně.

Jarmila Karpašová, Jakub Schmidt a Miriam Urbanová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

To je krásné motto vaší činnosti. Našimi hosty byly dnes zřizovatelka a jednatelka Centra Prointepo Jarmila Karpašová a ředitelka školy Miriam Urbanová. Moc děkuji za rozhovor.