Černý kašel je bakteriální, covid virové onemocnění. Vše ve vzduchu vdechneme, nemáme žádné filtry

S následky se ještě pár let budeme pravděpodobně snažit vyrovnat. Jaké jsou postcovidové problémy, jaká je vhodná léčba a co černý kašel, který nás opět začíná ohrožovat? Pozvání do radioporadny přijal uznávaný pneumolog, přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Vladimír Koblížek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Zdá se mi to, nebo jsou to právě plíce, které jsou v současnosti viry a bakteriemi ohrožovány nejvíc?
Je období infekcí bakteriálních nebo virových. V populaci je teď několik zdrojů nákazy, takže respirační infekce jsou velmi častým důvodem pobytu doma, anebo přijetí do nemocnice. Téměř každá klinika má lůžka, kde má pacienty s nějakou infekcí plic nebo dýchacích cest.

Zhruba 10 až 15 procent lidí po nemocničním covidu má prokazatelné obtíže. U velké části z nich ale do dvou let vymizí.
doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové

Proč jsou zrovna plíce tak zasaženy? Je to slabý orgán?
To ani ne. Ale když si vezmete, že vlastně cokoliv, co je okolo nás ve vzduchu, tak člověk vdechne. My na sobě nemáme žádné filtry, nedýcháme čistý vzduch a právě v tom vzduchu v době kapénkových infekcí, jako je právě teď, jsou viry a bakterie. Zdravější jedinec se jim ubrání a žádná infekce nepropukne, ale u těch méně zdravých dojde ke vzniku infekce.

Čtěte také

Optimistická zpráva. Postcovidový syndrom postihuje méně lidí, než se na začátku epidemie zdálo

Virová infekce je obecně rychlejší, bakteriální víceméně pomalejší. Nicméně bakterie a viry jsou v tuto chvíli, v době ledna, února a března, v celém našem geografickém pásu Evropy výrazně častější než jindy.

Asi jste netušil, když jste si vybíral obor pneumologie, že zažijete i nástup nového viru a budete se muset s ním nějak popasovat.
To jsem samozřejmě netušil. Pneumologie mě bavila kvůli jiným věcem, a ta epidemie byla překvapením pro každého. Možná to tušili nějací chytří lidé, výzkumníci nebo futurologové, ale my jsme to netušili. Jen v roce 2003, to si pamatuji, když byl vir SARS, tak jsme se v rámci plicní kliniky dozvídali informace a byli jsme vyděšeni, báli jsme se, že to přijde do Evropy.

Byli jsme pak moc rádi, že to skončilo jen epidemií, nikoliv pandemií. Ale o to větší překvapení bylo, že právě koronavirus, čili SARS covid 2, druhá varianta koronaviru, způsobil pandemii. To běžný lékař netušil.

Černý kašel, to jsou záchvaty několikrát za den. Je nebezpečný pro malé děti, očkovat by se měly i těhotné maminky a okolí miminek.
doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové

Jak jsme, jako společnost, pandemii zvládli?
K tomu nejsem úplně kompetentní, abych to hodnotil. Každý se k tomu musel nějak postavit, zdravotníci se s tím museli vyrovnat. A hrdinové nejsou ti, kteří dnes mluví do médií, ale ti, co tam každý den byli. Sestřičky a sanitáři, doktoři, kteří chodili k pacientům každý den a riskovali.

Čtěte také

MUDr. Kopecký: Únava, bolest hlavy, nespavost, deprese a dušnost jsou nejčastější problémy po covidu

Po roce, když už byly monoklonální protilátky, tak už nebyl takový strach, ale ti, co se starali o pacienty ten první rok, tak to skutečně byli odvážní lidé. V podstatě každý den riskovali, že se třeba domů nedostanou. Řada našich kolegů, pneumologů, sestřiček i doktorů, zemřela v době pandemie z důvodu toho, že se nakazili buď na ambulanci nebo v nemocnici.

Co se děje v plicích, když je zasáhne vir SARS covid 2?
To se liší. Co se dělo na počátku, to byla nová věc, panenský terén. Teď už se toho tolik neděje u většiny lidí, skoro každý z nás covid prodělal. Asi polovina populace v Čechách to ví prokazatelně podle testů, další část to třeba tuší. Někteří lidi to měli třeba dvakrát, třikrát, dokonce čtyřikrát.

Máme očkování, velká část populace má několik vakcín za sebou, a to dohromady tvoří určitou státní imunitu, jak se jí říká. Takže nyní už se chovají naše plíce trošku lépe v tom smyslu, že ne každý, kdo se toho nadechne, dostane zápal plic. Má třeba spíše jen bronchitidu nebo zánět průdušek a průdušnice.

Čtěte také

Nejčastějším postcovidovým následkem je dlouhodobě přetrvávající únava, říká doktor Mikuláš Skála

Tedy je to mírnější forma postižení a v tuto chvíli je to dominantní postižení zejména u oslabených lidí, s poruchou imunity. U osob starších nebo oslabených. Nejhorší je kombinace obojího. Mají třeba kašel a vyšší teplotu, ale v tuto chvíli rozhodně covid už není tak nebezpečný, jako byl. Máme antivirotika a pacienti jsou očkovaní, určitá imunita v populaci je.

Kolik lidí má nějaké problémy s post covidem?
To je dobrá otázka. Jsou studie, které říkají, že to každý druhý, ale to jsou nesmysly. Za nás si myslím, když vezmeme všechny pacienty za celou pandemii, tak na počátku bylo těch postcovidových pacientů více. Ale když jsme udělali analýzu v naší nemocnici, tak ze 4000 pacientů se k nám dostalo do postcovidové péče 8 procent. Část asi nepřišla, část bohužel zemřela.

Tedy zhruba 10 až 15 procent lidí po nemocničním covidu má prokazatelné obtíže. U velké části z nich to do dvou let vymizí. Ale samozřejmě to je někdy jen malá útěcha pro ty pacienty, kteří mají po covidu obtíže dlouho, i třeba tři roky. A jsou dokonce lidé, kteří po té původní SARS infekci mají obtíže 20 let. To jsou smolaři, pouhé promile ze všech nakažených.

Čtěte také

Nevykašlete se na kašel. Je to základní obranný reflex, který pomáhá udržet průchozí dýchací cesty

Na závěr pojďme ještě něco říct k černému kašli, který se opět objevuje ve společnosti. Čím je to způsobeno?
Nejsem úplně odborník na černý kašel, ale z toho, co říkali odborníci Státního zdravotního ústavu, tak je nejspíš pravděpodobné, že to souvisí zčásti s tím, jak během covidu byly znemožněny kontakty mezi lidmi a nemohli se osoby normálně imunizovat v rámci kolektivů.

Tolik černého kašle opravdu za posledních 20 či 30 let nebylo, pacientů je skutečně hodně. Je to nebezpečí zejména pro malé děti, od novorozeneckého věku zhruba do jednoho roku života. A měli by se očkovat těhotné maminky, na speciální doporučení, a měly by se očkovat také samozřejmě novorozené děti, asi od osmého nebo devátého týdne život.

A také by se mělo očkovat okolí onoho dítěte. V rodině je babička, dědeček, tatínek, všichni by se měli nechat očkovat kombinovanými vakcínami, které obsahují černý kašel.

Čtěte také

Rozlišujte suchý a vlhký kašel. Léky na tyto dva různé druhy onemocnění spolu nikdy nekombinujte

To znamená, že vakcíny, které jsme dostali v dětství, už nefungují?
Pokud je nám 50 let a více, tak si myslím, že už nefungují.

Poznáme, že máme černý kašel?
Někdy může být ta infekce bezpříznaková. Jako každá infekce, včetně covidové, může i černý kašel proběhnout bez příznaků a člověk si udělá imunitu. To je v pořádku. Ale symptomy pro černý kašel je období dlouhého kašle v záchvatech, třeba čtyřikrát, pětkrát za den. Člověk strašně kašle, až se třeba pozvrací nebo má pocit dávení. Trvá to dlouho, řadu týdnů.

Není to běžný infekční kašel, kdy si člověk zakašle suše, to je běžná věc. Černý kašel, to jsou záchvaty kašle několikrát za den. Černý kašel je bakteriální, covid virové onemocnění. A jako nejlepší ochrana u obou stále platí vakcinace.

Nejsem žádný akcionář vakcinačních firem, ale tu vakcinaci doporučuji každému, kdo na ni má nárok. Zrovna máme dceru, která je v očekávání, tak jistě budeme rádi, když se nechá očkovat proti černému kašli. Protože benefity převažují nad riziky.

Vladimír Koblížek a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Říká v naší radioporadně doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.