Česká společnost je rozbitá. Polarizují ji hlavně malé, ale hlasité skupiny, vysvětluje sociolog Buchtík
Je česká společnost skutečně tak rozdělená a polarizovaná, jak často kolem sebe slyšíme? „Jistá polarizace tu je, ale nezdá se být tak hluboká, jak to z médií působí,“ věří historik Jakub Rákosník z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ředitel agentury STEM Martin Buchtík dodává, že zde nemáme dvě nesmiřitelné barikády, které by spolu bojovaly. Odkazuje tak na svůj výzkum s názvem Jedna společnost, různé světy.
„Vidíme, že společnost začíná být rozbitá na střípky a polarizace je spíš výsledkem hlasitého vyjadřování menších skupin,“ tvrdí sociolog Buchtík a pokračuje:
Čtěte také
„V demokratické společnosti je žádoucí, aby různé skupiny lidí měly různý názor a mohli ho vyjádřit. Matoucí je počet těch, kteří zastávají nějaký názor a hlasitost této skupiny, která, i když je malá, je velmi hlasitá.“
Moderní společnost by měla být pluralitní, souhlasí historik. „Ale je přínos, dokud své soupeře vnímáme jako partnery, s nimiž bojujeme podle pravidel. Jakmile je začneme vnímat jako nepřátele a existenční ohrožení, tak to je pak občanská válka, kde se nepřítele musíme zbavit.“
Příběh o zásluhovosti má trhliny
Podle studie má nejsilnější polarizační potenciál stále téma migrace. „Je to otázka ne faktického příchodu lidí k nám, ale existenční obava ze zániku naší kultury v budoucnu. Je třeba dodat, že vidíme jinde, že integrace početných kulturně odlišných skupin je složitá a často nezvládnutá, takže to není jednoduchý úkol pro žádnou kulturu,“ upozorňuje Buchtík.
Čtěte také
Historik zobecňuje i další témata, na kterých se společnost štěpí – jsou to otázky globalizace ekonomické i kulturní a pak ekonomické transformace po roce 1989. „To, že se teď zrovna hádáme o covid, předtím o migraci, to je jen pěna na povrchu, ale původ tkví v těchto dvou obecnějších procesech.“
„V 90. letech se tady říkalo, že, kdo se bude snažit, uspěje. Po třiceti letech se ale ukazuje, že to tak není a schopnost dosáhnout lepšího společenského statusu je velmi omezená. Příběh o zásluhovosti, který je u nás silně zakotven, je oprávněně vnímán jako problematický,“ přibližuje další silné téma Buchtík.
Stát neumí jednat rychle
Rákosník vidí jako další problém rostoucí napětí mezi centrem a periferií. „To se odráží i ve volbách, kdy kosmopolitní centra mají úplně jiné politické preference než periferie. A zásluhovost ztrácí sílu také proto, že si český stát počíná jako stát slabý.“
To je patrné i v covidové krizi, pokračuje historik. „Vidíme švejkování obyvatelstva a stát mu jde na ruku, že svá nařízení nedůsledně vynucuje. To je pro legitimitu moci a nerovnosti ve společnosti velmi nebezpečné,“ konstatuje Jakub Rákosník.
„Jsou problémy, které tu byly, ale covid je jen nasvítil a nechává jim vyniknout. Státní aparát funguje relativně normálně, když má dlouho na to vyjednat změny. Ale není připraven na řešení akutních krizí, které zasahují společnost. To bude teď i energetická krize a další, kterých bude do budoucna pravděpodobně přibývat,“ předpovídá Martin Buchtík.
Poslechněte si celou debatu, otázky klade Karolína Koubová.
Související
-
Pandemie nás vede k uvažování o povaze společnosti a civilizace, míní filozof Němec
„Koronavirová pandemie je mezní situací, která může být výzvou pro každého z nás k přehodnocení toho, co je a co není důležité.“
-
Apolena Rychlíková: Studie Jedna společnost – různé světy ukazuje, že jsme přestali žít spolu
Jeden z největších mýtů kolem české politiky a české společnosti praví, že jsme „rozděleni“ na dva nesmiřitelné tábory. Tato představa pracuje s binárním pojetím politiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
