Karolína Koubová

Hraje v nové inscenaci Funerál, s jejímž námětem přišla do La Fabriky Vanda Hybnerová. V klauniádě na téma pohřeb jsou čtyři herci a všichni se spolupodílejí na režii.

Od třinácti let jezdil na čundry s turistickým oddílem a dodneška, když má zůstat přes víkend ve velkém městě, je nervózní a chce odjet do přírody. 

Po čtrnácti letech studií a nabírání zkušeností se vrátil do Čech a teď ho čeká Debut Pražského jara. Dirigentství zahrnuje několik oblastí, které musí obsáhnout.

Sbírka povídek Fáze jedné ženy, kterou napsala, je nominovaná na Cenu Magnesie Litera. Porota ocenila její vyprávění, jazykově čisté reflexe životních etap ženských postav.

Amerikanistka zaměřující se na iberoamerický region popisuje aktuální situaci na Kubě. Sama tam v poslední době jezdí kvůli výzkumu česko-kubánských vztahů. 

Co to přesně znamená, když hraje Orlanda v divadle Komedie nebo Farinelliho v Rokoku? A jak o sebe pečuje po ztvárnění náročné role? Ptá se Karolína Koubová.

Ke 100. výročí narození Milese Davise vydal své 12. album Sorry Miles!. Deska odkrývá pravé autorství klasických jazzových skladeb, které jsou připisovány Milesi Davisovi.

Na festivalu Jeden svět odpremiérovala časosběrný dokument Homeless Blues, jde o kolektivní portrét lidí na ekonomickém dně. V něm zachycuje pozitivní příklad Prahy 9.

V archivu má čtvrt milionu negativů. Jeho hlavní téma jsou lidé a komunikace s nimi. V Leica Gallery Prague představuje situace z každodenního dění na výstavě Všednosti.

Patří k nejperspektivnějším pianistům své generace. Jeho hra a interpretace je ceněna mimo jiné kvůli širokému repertoáru a vynikající úhozové technice.