Co dělám v rozhlase:
Na Českém rozhlase Vltava moderuji pořad Vizitka. Na Českém rozhlase Plus jsem do roku 2025 moderovala pořad Pro a proti a připravovala Knížky Plus.
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem Vyšší odbornou školu hereckou v Praze 4 – Michli a později Katedru autorské tvorby a pedagogiky na pražské DAMU. V Českém rozhlase pracuji od roku 2003. Působila jsem jako moderátorka i na stanicích Český rozhlas 6 a Český rozhlas Rádio Česko. Pro Rádio Česko jsem také připravovala komponovaný pořad Kronika Rádia Česko. Téměř tři roky jsem moderovala pořad Dvacet minut Radiožurnálu a působila v pořadu Jak to vidíte? na Dvojce.
Co mě baví:
Prostřednictvím studií na Katedře autorské tvorby jsem dospěla k poznání, že v životě je důležitá hra. Hra jako vzájemný kontakt, prožitek i jako jedna z cest, jak nalézt sám sebe.
Všechny články
-
Prvorepubliková mládež aneb Život je jako koloběžka
Co říkali politici mládeži v letech meziválečné československé republiky? A jaká je nejstarší historie legendární Konstantinopole? Více v reprízách pořadů v Návratech časem
-
Mezi rolemi hledám, kdo jsem já. Tasman je dosud můj nejtěžší kus, říká herec Filip Kaňkovský
Za ztvárnění manžela Hedy Gablerové v Ibsenově dramatu v Národním divadle pod režijním vedením Viktora Bodóa se dostal do užších nominací na Cenu Thálie.
-
Tíhnu k velkým věcem a slovům. Idealismus mě chrání před vyhořením, říká Barbora Kundračíková
Pohybuje se na pomezí akademického, institucionálního i nezávislého uměleckého prostředí. Připravila výstavu Nové mytologie v rámci festivalu České sny ve Lvově.
-
Jak probíhal puč proti Gorbačovovi a co víme o starověké Antiochii?
Jak probíhal před 35 lety puč proti sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi? A co zajímavého víme o historii Antiochie? Více v reprízách pořadů v Návratech časem.
-
Vltava je první kulturní aktérka Prahy, první architektka, říká kulturní manažerka Kristýna Kočová
Vede městskou organizaci Kreativní Praha, která umí dobře přemosťovat veřejnou správu a kulturní aktéry. Funguje pro rozvoj kultury a kreativních odvětví v metropoli.
-
Ze stojícího vlaku chci zachytit vjem, třeba vítr ve vlčích mácích, říká výtvarnice Folprechtová
Jaký význam nese v její interpretaci a díle kruh? V čem je jí blízký právě minimalismus? A co skrze něj lépe postihne? Ptá se Karolína Koubová.
-
Chtěla jsem dát smysl nesmyslné bolesti a zachránit bráchu, říká režisérka Pepa Lubojacki
Metodou radikální upřímnosti natočila svůj celovečerní debut Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Sleduje v něm staršího bratra a dva bratrance a jejich zápas se závislostí.
-
Chceme, aby naše domy obstály i za 100 let. Hlavně ale musí být blízké člověku, říkají Ehl a Koumar
Získali cenu Architekt roku 2026. Porotci se shodli, že mimořádným přínosem architektuře je v jejich práci vytváření trvale krásných staveb bez ohledu na módní trendy.
-
Rumunská literatura je pole neorané, tématem autorů je migrace za prací, říká Jarmila Horáková
Patří k nejvýznamnějším popularizátorům rumunské a moldavské literatury u nás, za což od rumunského prezidenta obdržela vysoké státní vyznamenání.
-
Otázkou je, zda necháme společností hýbat myšlenky, aniž bychom si je uvědomili, říká Matej Cíbik
Zaměřuje se na současnou morální a politickou filozofii. V podcastu Promyslet Havla mluví o tom, že demaskování lží je dnes složitější než za Havlových časů.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »