Ivana Chmel Denčevová

Byla chytrá a rafinovaná. Svojí horlivostí výrazně přispěla k odsouzení řady lidí v politicky vykonstruovaných procesech. V komunistickém vězení ale nakonec skončila i ona.

O vzniku Sudetoněmecké vlastenecké fronty, později Sudetoněmecké strany jako reakci na neřešení vzájemných vztahů mezi národy v Československo mluví historik Jaroslav Šebek

Byla ženou renesančního střihu – herečkou, výtvarnicí, sběratelkou. Pohybovala se v nejvyšších kruzích prvorepublikové smetánky. Přesto zůstávala osamoceným solitérem. 

Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly osvoboditelů.

Stal se hřbitov v Ďáblicích symbolem nenávisti až za hrob? O nehumánním, tajném pohřbívání odpůrců komunismu do anonymních šachet uslyšíte v pořadu Jak to bylo doopravdy.

Až v poslední době historiografie i veřejnost začaly jinak pohlížet na čtyřsetletou historii Čech v rámci Rakouska-Uherska. Je pravdivý obrozenecký mýtus o údajném útlaku?

Čtyřicet let od havárie jaderné elektrárny v Černobylu připomenou reprízy pořadů Jak to bylo doopravdy Jana Kalouse a Ivany Chmel Denčevové a Hovory Vladimíra Kroce. 

Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu. Československo se ale tvářilo, že se nic neděje...

Události naší historie bývají spojovány se symboly. Proto, když slyšíte 2. světová válka a československý exil v Londýně, vybaví se vám jméno prezidenta Edvarda Beneše. 

Milovala poezii. Nejvíce ale básnické dílo Jiřího Ortena. Díky její vytrvalosti bylo jeho dílo vydáno i v době tuhého komunismu. V roce 1983 se stala mluvčí Charty 77.