Ivana Chmel Denčevová

O tom, co se stalo 17. listopadu 1989 na Národní třídě, nepadlo v Československém rozhlase a televizi ani slovo. I tak do dění zasáhly. Jak? Prozradí Ivana Chmel Denčevová.

„Jednoduchý úkol to nebyl, Česká republika musela řadu věcí změnit a vylepšit,“ natiňuje historik Tůma.

Kunsthistorička, básnířka, kurátorka a disidentka Věra Jirousová byla žena křehké konstituce, ale o to silnější osobnost.

Jaký byl osud vojenské jednotky Dobrovolnická svatováclavská rota, která začala vznikat na sklonku 2. světové války v protektorátu? Nejen o tom je Jak to bylo doopravdy.

Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní.

Československo za éry komunistů mělo řadu nepřátel. Patřili mezi ně i mladí, kteří vybočovali. Terčem perzekuce se stala hudba, kterou poslouchali, i jejich životní styl.

Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil.

Jak to bylo doopravdy se pokouší odpovědět na otázku, jakou měrou se domácí odboj podílel na vzniku Československa?

Hned poté, co se v roce 1918 rozpadlo Rakousko-Uhersko, nezůstala na monarchii „nit suchá“. Jaký je současný pohled na vznik Československa, odkrývá Téma Plus.

„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše. A zůstane naším,“ řekl T. G. Masaryk 22. prosince 1918.