Ivana Chmel Denčevová

Když pak byla v srpnu 1975 podepsána tzv. Helsinská dohoda, nezdálo se, že by to bylo něco převratného do budoucna. Pomohla ale sjednotit do té doby roztříštěnou opozici.

Komunisté se radovali, že na konferenci v Helsinkách dosáhli svého, brzy se ale objevil problém: mezinárodní volání po dodržování lidských práv. Jak to bylo doopravdy?

Helsinky se 1. srpna 1975 staly centrem pozornosti. Sjeli se tam představitelé 35 států, aby podepsali závěrečný dokument Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Devadesátá léta minulého století bývají leckdy pejorativně nazývaná „devadesátky“. Souvisí to s velmi zjednodušeným hodnocením, že se mohlo takřka cokoliv. Opravdu?

V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Nespokojenost lidí přerůstala v demonstrace.

Chcete-li mír, musíte zbrojit, říká klasik. Prvorepublikové Československo zažilo jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení. Hrozil mu bankrot?

Ústava komunistického Československa uváděla, že všem občanům přísluší právo na zaopatření ve stáří. Líbivá slova, ovšem skutky byly jiné. Jak to bylo doopravdy?

V prvorepublikovém Československu žily přinejmenším tři národy, jak uváděl historik Josef Pekař. Měl na mysli Čechy, Slováky a Němce, kterých byly zhruba 3 miliony.

Začalo to snahou zachránit manžela a sebe, pokračovalo to řadou prazvláštních peripetií, ve kterých si můžeme klást otázky, kdy a proč se začal „lámat“ její charakter.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Válka se promítla i do osobních a rodinných vztahů. Více v Jak to bylo doopravdy.