Ivana Chmel Denčevová

Pobláznila nejednoho muže. Setkala se s Rilkem, Rodinem, Švabinským, Krausem. Také ale zažila svět, ve kterém se rozpadaly tradiční hodnoty.

Rok 1964 přinesl ohromující informaci, která se týkala 2. světové války: v šumavském Čertově jezeře se našly bedny, které měly rozkymácet tehdejší poměry.

Prvorozená dcera TGM byla vzdělaná a emancipovaná žena. Jako první žena u nás získala doktorát z historických věd. Tíha doby i rodinné dispozice si ale i u ní vybraly daň. 

Proč oběma totalitním režimům skauti tak vadili? Odpoví nový díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Připravila Ivana Chmel Denčevová.

Toužila být klavíristkou. Matka však měla jiný názor a brzy ji provdala. Přesto svůj umělecký talent uplatnila, když se po vzoru svých slavných bratrů stala spisovatelkou. 

Na našich hranicích byly miny, zátarasy, vysoké napětí v ostnatých drátech a několikakilometrové pásmo, kam lidé nesměli vstoupit. A hlídala je speciální Pohraniční stráž.

Odmítla výhodný sňatek. Pomáhala těm nejchudším. Vytvořila první síť pro sociálně slabé. Její svatořečení v roce 1989 se stalo symbolem pádu komunismu.

Jsou témata v naší historii, jež se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů.

Mohlo by se zdát, že proti aparátu totalitního státu, mezi nějž patřily bezpečnostní složky a armáda, pouhé slovo nic neznamená. Pohled do historie však ukazuje opak.

Nejznámějšími představiteli ozbrojeného odporu proti komunismu v Československu byli bratři Mašínové. Těch, kdo se proti totalitě postavili se zbraní v ruce, ale bylo víc.