Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Zpátky do Evropy. Co pomyslný návrat obnášel a co mu předcházelo?
„Jednoduchý úkol to nebyl, Česká republika musela řadu věcí změnit a vylepšit,“ natiňuje historik Tůma.
-
Femme fatale undergroundu. Osudové ženy: Věra Jirousová
Kunsthistorička, básnířka, kurátorka a disidentka Věra Jirousová byla žena křehké konstituce, ale o to silnější osobnost.
-
Proč se Češi nesměli stát součástí nacistické armády? „Odmítal to sám Hitler,“ vysvětluje historik
Jaký byl osud vojenské jednotky Dobrovolnická svatováclavská rota, která začala vznikat na sklonku 2. světové války v protektorátu? Nejen o tom je Jak to bylo doopravdy.
-
Byla motorem manželových aktivit. V jeho stínu stojí neprávem. Osudové ženy: Ivana Tigridová
Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní.
-
„Komunisté byli proti každé svobodě.“ Na kriminál stačilo zatančit si v Československu rock ’n’ roll
Československo za éry komunistů mělo řadu nepřátel. Patřili mezi ně i mladí, kteří vybočovali. Terčem perzekuce se stala hudba, kterou poslouchali, i jejich životní styl.
-
Byl prezident Masaryk potomkem Habsburků? Bez srovnání DNA to vyloučit nemůžeme, odpovídá historik
Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil.
-
Kdo se zasloužil o vznik Československa? Lidé doma, nebo v zahraničí?
Jak to bylo doopravdy se pokouší odpovědět na otázku, jakou měrou se domácí odboj podílel na vzniku Československa?
-
Jak se obyvatelé monarchie měnili na Čechy. O předsudcích, mýtech a národních představách
Hned poté, co se v roce 1918 rozpadlo Rakousko-Uhersko, nezůstala na monarchii „nit suchá“. Jaký je současný pohled na vznik Československa, odkrývá Téma Plus.
-
Kde se vzalo nepřátelství mezi Čechy a Němci?
„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše. A zůstane naším,“ řekl T. G. Masaryk 22. prosince 1918.
-
Slovenský štát Jozefa Tisa aktivně podporoval zrůdnosti nacistického Německa, připomíná historik
V roce 1939 vznikl Slovenský stát, resp. Slovenský štát. Toto období totalitního, někteří říkají přímo fašistického státu, se po válce už příliš neřešilo.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »