Ivana Chmel Denčevová

První svobodné volby v červnu 1990 znamenaly pro Československo definitivní konec komunistického režimu a oficiální návrat k parlamentní demokracii a suverenitě. 

Prezident má v naší historii, ale i současnosti, mimořádnou pozici. Není jen reprezentantem, ale po celou dobu byl vnímán s pozůstatkem respektu, který známe vůči císaři.

Jan Hus je pro nás Čechy symbolem kritiky vůči tehdejší církvi, který za to zaplatil životem. Symbolem dění se často stává jedno jméno, nebo jedna událost. 

Nebyla ničím výjimečná. Přesto se do historie zapsala jako femme fatal básníka Jiřího Ortena. Byla mu inspirací a múzou, dokud jejich vztah nenarušila nacistická okupace.

Kdo opravdu byl Richard Sacher, muž, který v roce 1990 zrušil Státní bezpečnost? A bylo československé ministerstvo vnitra po listopadu 1989 v rukách demokratických sil? 

Režisér Otakar Vávra natočil 49 celovečerních filmů a jedním z dominujících témat byla historie. Každoročně se na televizních obrazovkách objevuje jeho husitská trilogie. 

Díky obrazu Gustava Klimta se jí říká Zlatá Adele nebo rakouská Mona Lisa. Manželka cukrovarníka Ferdinanda Bauera nebyla ale jen umělcovou múzou. Věnovala se i charitě.

O střetu dobře ovládnutelného služebného umění s uměním nespoutaně svobodným hovoří v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Radim Kopáč a Ivana Chmel Denčevová.

Rebelku s komplikovanou povahou ovlivnilo dětství v chudých poměrech. Energii proto věnovala práci s mládeží a dětmi. Její oddanost ale patřila hlavně komunistické straně.

Proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? A proč volební program komunistů nenaznačoval, že by chtěli změnit charakter státu?