David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Max Švabinský: Měl rád „léto, motýly a rozkvetlá těla žen“
Malíř, skvělý grafik i pedagog Max Švabinský vynikl jako autor portrétů, věnoval se knižní ilustraci, navrhoval poštovní známky i bankovky.
-
Plojhar a Urválek? Oba nejspíš nepochybovali o ideálech komunismu
Co měl společného exkomunikovaný katolický kněz Josef Plojhar s obávaným fanatickým prokurátorem Josefem Urválkem?
-
Unikátní poznámky z roku 1938 psal vlastním těsnopisem. Na ministra Ježka se přitom málem zapomnělo
Byla to v roce 2016 malá senzace: v záplavě knížek o historii možná čtenáři přehlédli publikaci se vzpomínkami ministra Františka Ježka. Ty jsou v mnohém unikátní.
-
Mezi největší kolaboranty s nacisty patřili Tiso, Moravec a Lažnovský
Zrádci, udavači, kolaboranti. To je téma cyklu Století příběhů a také archivních pořadů Plusu.
-
Berlín jako laboratoř studené války. Neváhejte se střelbou do žen i dětí, vyzývali němečtí komunisté
Před 63 lety, v srpnu 1961, začala stavba Berlínské zdi. Téměř 30 let byla symbolem rozdělení Evropy a vlastně i celého světa na dva rozhodující bloky.
-
Novináře Krychtálka popravili za kolaboraci s nacisty
Zrádci, kolaboranti a udavači. Jejich příběhy mapují nové díly cyklu Století příběhů, ale také Dokument Plus, který hledá to nejlepší v archivu Českého rozhlasu Plus.
-
Háchův tajemník Josef Kliment. Podle nacistů schopný, ale nebezpečný
Byl příliš vzdělaný, než aby se vyznal v politice, řekl zeť Emila Háchy o muži, kterého si prezident Hácha zvolil za svého politického tajemníka: o Josefu Klimentovi.
-
Byli prezident Hácha a premiér Bienert zrádci? Možná jen zachraňovali, co šlo
Hranice mezi protinacistickým odbojem, pasivní rezistencí, netečností, vstřícností k okupantům, anebo aktivní kolaborací je často pohyblivá a na první pohled nezřetelná.
-
Julius Firt, blízký přítel Karla Čapka a mnoha dalších spisovatelů
Před 45 lety, 27. května 1979, zemřel v mnichovském exilu politik, publicista a nakladatel Julius Firt. Výrazná postava meziválečného literárního života.
-
Kniha Neznámá fakta o Stalinovi dokazuje, že o něm stále nevíme vše
Sovětská společnost si sice ještě desítky let po smrti diktátora Josifa Stalina udržela totalitní charakter, skončila ale jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách lidstva.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »