David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Léto s Krylem: V 70. letech byl už v exilu – a prožíval ho těžce
Dar slova, dar jednoduché, avšak působivé melodiky, díky které si jeho skladby lidé pamatují, a v neposlední řadě dar hlasu. To vše se propojuje ve jméně Karel Kryl.
-
Léto s Krylem: Život v pěti obrazech
V březnu uplynulo 30 let od smrti Karla Kryla. A kdyby žil, oslavil by v dubnu 80. narozeniny. Zveme tedy k setkání s tímto básníkem.
-
Za vraždu kněze Popiełuszka byli odsouzeni její vykonavatelé. Ti, co ji zadali, spravedlnosti unikli
Kam až je komunisty ovládaná policie schopna zajít, předvedla před 35 lety v Polsku. Policejní komando uneslo, zabilo a do řeky vhodilo kněze Jerzyho Popiełuszka.
-
Tomislav Kolakovič – jezuita, který snil ruský sen
Jezuitský kněz, který se v letech 2. světové války rozhodl jít do stalinského Sovětského svazu a hlásat tam křesťanství. (Repríza.)
-
Příběh Agnessy Mironovové, manželky stalinského kata – nebo oběti?
Život jak na horské dráze prožila Agnessa Mironovová, manželka příslušníka sovětské tajné policie, která se díky kariéře svého muže dostala na vrchol společenské smetánky.
-
Max Švabinský: Měl rád „léto, motýly a rozkvetlá těla žen“
Malíř, skvělý grafik i pedagog Max Švabinský vynikl jako autor portrétů, věnoval se knižní ilustraci, navrhoval poštovní známky i bankovky.
-
Plojhar a Urválek? Oba nejspíš nepochybovali o ideálech komunismu
Co měl společného exkomunikovaný katolický kněz Josef Plojhar s obávaným fanatickým prokurátorem Josefem Urválkem?
-
Unikátní poznámky z roku 1938 psal vlastním těsnopisem. Na ministra Ježka se přitom málem zapomnělo
Byla to v roce 2016 malá senzace: v záplavě knížek o historii možná čtenáři přehlédli publikaci se vzpomínkami ministra Františka Ježka. Ty jsou v mnohém unikátní.
-
Mezi největší kolaboranty s nacisty patřili Tiso, Moravec a Lažnovský
Zrádci, udavači, kolaboranti. To je téma cyklu Století příběhů a také archivních pořadů Plusu.
-
Berlín jako laboratoř studené války. Neváhejte se střelbou do žen i dětí, vyzývali němečtí komunisté
Před 63 lety, v srpnu 1961, začala stavba Berlínské zdi. Téměř 30 let byla symbolem rozdělení Evropy a vlastně i celého světa na dva rozhodující bloky.