David Hertl
Dramaturg řad Archiv Plus, Ex Libris, Portréty, Příběhy 20.století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentu Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus a Historie Plus. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Už se nemusíme bát budoucnosti aneb Vánoční zamyšlení z let socialismu
„Každým rokem se tahle doba opakuje – a pokaždé si přeji, aby už to bylo za mnou,“ řekla posluchačům Československého rozhlasu herečka Dana Medřická o Vánocích 1979.
-
Vánoce za socialismu: Splněné plány, obchody plné zboží a málo sněhu
Štědrý den je přeci jen tak trochu jiným dnem. Sváteční atmosféra, umocněná očekáváním večerní nadílky, se projevila i v rozhlasovém zpravodajství.
-
Teprve marxismus dal Vánocům náplň!
Havíři, železničáři, valcíři – to byli skuteční hrdinové socialistických Vánoc. Rozhlas o nich vysílal na Štědrý den rok co rok. Svědectví o tom nabízejí Rozhlasové noviny.
-
Co říkali obyvatelům České republiky Havel, Klaus a Zeman ve výročních projevech?
Novoroční nebo vánoční projev hlavy státu se stal neodmyslitelnou součástí přelomu roku. Státníci jej pronášejí za větší či menší pozornosti občanů.
-
Jiří Brdečka byl především citlivým vypravěčem příběhů
105 let uplyne od narození Jiřího Brdečky, který zasáhl do dějin československého filmu. S jeho jménem jsou spojeny snímky jako Limonádový Joe nebo Adéla ještě nevečeřela.
-
Poválečný šéf vojenské rozvědky Reicin byl schopný všeho. Šel na šibenici, protože se ho báli
Byl odsouzen k trestu smrti za činy, které nikdy nevykonal – a o pár let později se při jeho rehabilitaci mluvilo o zločinech, za které nikdy souzen nebyl.
-
Eugen Löbl nebyl po procesu se Slánským popraven, odseděl si však nejdelší trest
Ze čtrnácti lidí souzených v procesu s takzvanou skupinou Rudolfa Slánského měli jen tři to štěstí, že neodešli od soudu na šibenici a dostali doživotní tresty.
-
Nejmladším oběšeným v procesu se skupinou Slánského byl Rudolf Margolius
Z 11 oběšených v procesu s tzv. skupinou Rudolfa Slánského byl nejmladším náměstek ministra zahraničního obchodu Rudolf Margolius. Jeho zařazení do procesu je záhadou.
-
Ludvík Frejka se u soudu přiznal ke všemu, stejně ho oběsili
Komunisty ovládaná justice poslala před 70 lety na oprátku v procesu s tzv. skupinou Rudolfa Slánského i ekonomického poradce Klementa Gottwalda, Ludvíka Frejku.
-
Před 70 lety se Slánský stal obětí vlastních čistek. Na dno a na šibenici s ním šlo deset dalších
Mimořádnou úlohu v monstrprocesech 50. let byl i proces s „protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“. Vysíláme příběhy pěti z nich.