David Hertl
Dramaturg řad Archiv Plus, Ex Libris, Portréty, Příběhy 20.století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentu Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus a Historie Plus. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Jelisej Sinicyn. Brežněvův tajný emisar a jeho spojka s Husákem
Byla cesta Gustáva Husáka do nejvyšších pater československé politiky po srpnu 1968 přímá? Do určité míry ano. Měl podporu Moskvy. A to podporu velmi delikátní.
-
Pod vedením komunistické strany, je klid, mír a práce. Poslechněte Rozhlasové noviny z ledna 1956
Archiv Českého rozhlasu nabízí zájemcům o historii nejednu zajímavost. Třeba řadu Rozhlasových novin, půlhodinového zpravodajství, které se vysílalo na stanici Praha.
-
Alan Levy. Srpen 68 očima amerického novináře v Praze
„Za jediný den nadělali Rusové v Praze víc škody než Němci za celých šest let, co tu byli,“ řekl 21. srpna 1968 dopoledne jakýsi muž v Praze americkému novináři.
-
Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura za studené války
1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti.
-
Co americký prezident Lyndon Johnson udělal v srpnu 1968 po okupaci Československa?
„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR,“ hlásil 26. srpna 1968 záhřebský rozhlas.
-
Novinářská senzace roku 1968 aneb Pražští novináři navštívili Svobodnou Evropu
Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let.
-
Masakr v Postoloprtech řídili lidé z naší armády a policie. Zemřelo až 2 tisíce německých civilistů
Městečko Postoloprty se po konci 2. světové války stalo dějištěm jednoho z největších případů násilností proti německému civilnímu obyvatelstvu.
-
Voskovcovy paměti nikdy nevyšly, v rádiu se z nich přesto četlo
Životní příběh Jiřího Voskovce by vydal na román. S Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem tvořil páteř Osvobozeného divadla, významného prvku kulturního života Československa.
-
Josef Frank, zapomenutá oběť v procesu s Rudolfem Slánským
Bylo mu 43 let, když ho oběsili. Za nic. Josef Frank, oběť procesu se skupinou generálního tajemníka československých komunistů Rudolfa Slánského. Proč musel umřít?
-
Nejdřív přišlo vysídlování a pak zas osídlování pohraničí
Po násilném poválečném vysídlení českých Němců z pohraničí, zahájil československý stát masové osídlování opuštěného území.