David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Novináře Krychtálka popravili za kolaboraci s nacisty
Zrádci, kolaboranti a udavači. Jejich příběhy mapují nové díly cyklu Století příběhů, ale také Dokument Plus, který hledá to nejlepší v archivu Českého rozhlasu Plus.
-
Háchův tajemník Josef Kliment. Podle nacistů schopný, ale nebezpečný
Byl příliš vzdělaný, než aby se vyznal v politice, řekl zeť Emila Háchy o muži, kterého si prezident Hácha zvolil za svého politického tajemníka: o Josefu Klimentovi.
-
Byli prezident Hácha a premiér Bienert zrádci? Možná jen zachraňovali, co šlo
Hranice mezi protinacistickým odbojem, pasivní rezistencí, netečností, vstřícností k okupantům, anebo aktivní kolaborací je často pohyblivá a na první pohled nezřetelná.
-
Julius Firt, blízký přítel Karla Čapka a mnoha dalších spisovatelů
Před 45 lety, 27. května 1979, zemřel v mnichovském exilu politik, publicista a nakladatel Julius Firt. Výrazná postava meziválečného literárního života.
-
Kniha Neznámá fakta o Stalinovi dokazuje, že o něm stále nevíme vše
Sovětská společnost si sice ještě desítky let po smrti diktátora Josifa Stalina udržela totalitní charakter, skončila ale jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách lidstva.
-
Ministr Klumpar bránil odesílání mladých na nucené práce, v roce 1968 emigroval do Kanady
V roce 1979 zemřel v Montrealu český právník Vladislav Klumpar, v měsících pomnichovské republiky a prvních letech protektorátu ministr sociální a zdravotní správy.
-
Chruščov: Po Stalinovi a před Brežněvem to byl nejmocnější muž Sovětského svazu
Poslechněte si zajímavé nahrávky s hlasem Nikity Sergejeviče Chruščova, které se dochovaly v rozhlasovém archivu.
-
Protektorátní ministr Ježek. Vzepřel se Heydrichovi, nařčení z kolaborace se ale stejně nevyhnul
I v těžkých válečných letech měly naše země svá ministerstva a ministry. Byla to nevděčná práce. Obstát se ctí bylo téměř nemožné, pokud výsledkem neměla být smrt.
-
Politika a sport: Mohl hokejista Bóža Modrý vyhrát svůj zápas s komunisty?
Bóža Modrý – tak fandové hokeje říkali hokejistovi-brankáři Bohumilu Modrému (1916–1963). Jeho popularita byla mimořádná. Hokej totiž k Česku tak nějak patří.
-
Jak jsme přivítali soudružku Davisovou
Když v září 1972 přijela do Československa levicová aktivistka Angela Davisová, byla to tehdy velká událost. Proč?