David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Už se nemusíme bát budoucnosti aneb Vánoční zamyšlení z let socialismu
„Každým rokem se tahle doba opakuje – a pokaždé si přeji, aby už to bylo za mnou,“ řekla posluchačům Československého rozhlasu herečka Dana Medřická o Vánocích 1979.
-
Luděk Nekuda a Jiří Císler bavili v 80. letech diváky. Přitom je měla v hledáčku StB
Luděk Nekuda a Jiří Císler se ještě před rokem 1989 stali symbolem nehloupého a nevulgárního humoru. V jejich blízkosti se ale pohybovala Státní bezpečnost.
-
Ion Iliescu a krvavé rumunské Vánoce roku 1989
Zatímco Československo se před 31 lety těšilo na svobodné Vánoce, nedaleko nás se střílelo do lidí. Pád režimu v Rumunsku připomínal všechno, jen ne poklidné předání moci.
-
Teprve marxismus dal Vánocům náplň!
Havíři, železničáři, valcíři – to byli skuteční hrdinové socialistických Vánoc. Rozhlas o nich vysílal na Štědrý den rok co rok. Svědectví o tom nabízejí Rozhlasové noviny.
-
Vánoce za socialismu: Splněné plány, obchody plné zboží a málo sněhu
Štědrý den je přeci jen tak trochu jiným dnem. Sváteční atmosféra, umocněná očekáváním večerní nadílky, se projevila i v rozhlasovém zpravodajství.
-
Legendární Rozina Jadrná z Rádia Svobodná Evropa. Užijte si její hodinu u mikrofonu
Jadrná komunikovala s posluchači za železnou oponou neopakovatelným způsobem. Poslechněte si její hudební odpoledne, jak ho připravila v roce 1986.
-
Popsal mučení a nepřiznal se k tomu, co neudělal. Otakar Hromádko byl přitom zapálený komunista
Tím, že se Hromádko při mučení nepodvolil, se nehodil do procesu proti Slánskému. Souzen tak byl až rok po Gottwaldově a Stalinově smrti v dubnu 1954.
-
Situace v Sovětském svazu v roce 1989. A dějiny Židů v Čechách a na Moravě
Rok 1989 byl pro moskevské satelity rokem změn. Co se ale dělo v samotném Sovětském svazu? A druhý dokument: co kabala znamenala pro Židy v Čechách a na Moravě?
-
Rozina, vstupenka do svobodného světa. O legendární moderátorce Rádia Svobodná Evropa
Večer na téma o Rozině Jadrné, dlouholeté moderátorce hudebních pořadů pro mladé na Rádiu Svobodná Evropa, zaplavované dopisy z Československa.
-
Železná lady Margaret Thatcherová. Jaká byla a jak proměnila Velkou Británii?
Zastávala tvrdou a neúprosnou reformní politiku. Vysloužila si přezdívku „Železná lady“, dokázala zlomit moc odborů a s konzervativci třikrát vyhrála volby.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »