David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Katek byl tajný agent „pod kontrolou“ StB, Dejean zas obětí KGB a špionážního skandálu
Po 2. světové válce pracovala v Československu pro Američany celá řada schopných zpravodajců. Měli ale smůlu, protože Státní bezpečnost byla ještě schopnější.
-
Procházka a Lorenz: Dva špioni a jejich zapomenuté příběhy
Další díl cyklu Špioni připomíná hned dva nevšední příběhy. První prožil generál Radovan Procházka, druhý zapomenutý hrdina studené války Bedřich Lorenz.
-
Erich Mielke vybudoval mocnou rozvědku Stasi, měla 85 tisíc zaměstnanců
Cyklus pořadů Špioni představí ve dvou dílech Ericha Mielkeho, šéfa východoněmecké státní bezpečnosti (od roku 1957 do pádu Berlínské zdi v roce 1989).
-
William Sebold, Američan, který dva roky vodil Abwehr za nos
Před 84 lety zahájila FBI rozsáhlou zpravodajskou hru, na jejímž konci bylo více než 30 zatčených agentů pracujících pro nacisty. Odhalit skupinu pomohl William Sebold.
-
Používejte demokracii, nebo o ni přijdete, říkal Frank Zappa
„Nejsem náboženský fanatik, neberu drogy, nejsem republikán ani demokrat a jsem relativně normální,“ řekl o sobě americký kytarista, zpěvák a skladatel Frank Zappa.
-
Největším hříchem ve vyprávění je nudit lidi, řekl režisér Ivan Passer
Jako první uvedl na filmové plátno dílo Bohumila Hrabala – a jako první dal roli mladíkovi jménem Robert de Niro. Nerad poskytoval rozhovory, nerad zvedal telefony.
-
Zima 1954 v rozhlasovém vysílání: Budoucnost patří uhlí!
Blížilo se první výročí smrti Josifa Stalina a Klementa Gottwalda. Na podstatě systému, který tito diktátoři nastavili, se ale změnilo pramálo.
-
Hewlett Johnson, rudý děkan z Canterbury
Celý život obdivoval komunistický Sovětský svaz a realitu tamního pronásledování politických odpůrců ignoroval: Hewlett Johnson, děkan anglikánské církve z Canterbury.
-
Leden 1969. Atmosféra dní, kdy se rozhodoval Jan Palach
Smrt Jana Palacha byla už mnohokrát popsána a stala se i námětem pro knihy, filmy nebo divadelní hry. Co ale víme o atmosféře dnů, které Palachově smrti předcházely?
-
Bohuslav Laštovička, ideální funkcionář: bez nápadů, bez iniciativy
V únoru 1948 vyhazoval demokraticky smýšlející redaktory z rozhlasu, v roce 1968 podepsal jeden ze zvacích dopisů, které žádaly představitele SSSR o zásah v Československu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »