David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Waldemar Matuška už s námi není 15 let. Připomeňte si unikátní rozhovor Tak páni, dámy – a balím!
Byla to tehdy pro socialistické Československo rána: Waldemar Matuška zůstal na přelomu srpna a září 1986 ve Spojených státech. Zaskočil tím fanoušky, ale i Husákův režim.
-
Legendární závodník Fangio. Politici mu pomáhali k závodním vozům, unesli ho kubánští revolucionáři
Automobilový závodník Juan Manuel Fangio patří k velkým postavám motoristického sportu. V dobách, kdy se pilotům mohlo o bezpečnosti zdát, získal pět titulů mistra světa.
-
„Čaroděj z Walesu“ David Lloyd George doporučoval Německo potrestat, ale ne zničit
Portréty připomenou muže s přezdívkou „čaroděj z Walesu“. Britský premiér David Lloyd George dovedl zemi k vítězství ve válce a zastupoval ji i na mírové konferenci.
-
Matematika Hlavatého uznával i sám Einstein
Václav Hlavatý byl totiž zřejmě nejvýznamnějším českým vědcem, který odešel do exilu.
-
Georges Clemenceau chtěl kompenzace, dostal Hitlera. Přispěl svou tvrdostí k další válce?
„Nastal čas účtování.“ Těmito slovy bylo 7. května 1919 zahájeno čtení mírových podmínek pro Německo na konferenci ve francouzském Versailles.
-
Olympijské Portréty: Andrea Absolonová – z nadějné sportovkyně se po zranění stala pornoherečka
Olympijské příběhy nejsou vždy se šťastným – medailovým – koncem. Většina sportovců na olympiádách na medaile nedosáhne a někteří se dokonce nedostanou ani na olympiádu.
-
Karel Kyncl „onemocněl rozhlasem“ už jako malý. Z rozvědčíka se stal disidentem a legendou
V druhé části dokumentu uslyšíte příběh Mirka Kováříka, který v týdnu po 21. srpnu 1968 pod hlavněmi sovětských tanků moderoval rozhlasové vysílání z Ústí nad Labem.
-
Unikátní nahrávky z okupace. Hlasatel Sedláček čekal ve studiu sovětské vojáky, nakonec nepřišli
Vysílání v srpnu 1968 patří ke světlým kapitolám dějin Československého rozhlasu. Škoda, že je spojováno jen s Jiřím Dienstbierem, Slávou Volným a dalšími hvězdami v Praze.
-
Věra Šťovíčková-Heroldová byla u všeho, co se dělo v éteru po 21. srpnu 1968. Pak přišla výpověď
Věra Šťovíčková-Heroldová byla v 60. letech silnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Za mikrofonem prožila i týden po 21. srpnu.
-
Vzpoura proti válce otřásla před sto lety Rumburkem. Jedním z popravených byl František Noha
Vojenský soud a popravy ukončily před více než sto lety jedno z největších vojenských vystoupení proti válce a hladu u nás. Vzpoura vojáků v Rumburku žila druhým životem.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »