David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Tankový prapor i Zbabělci museli nejdřív projít cenzurou. Škvorecký bojoval o řádky i celé kapitoly
V pondělí 3. ledna to bude už deset let, co zemřel Josef Škvorecký, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století.
-
Když vyšla Pipi Dlouhá punčocha, děti šílely nadšením, dospělí ale pohoršením
„Každé prase má právo na šťastný prasečí život,“ pronesla asi nejznámější spisovatelka na světě Astrid Lindgrenová.
-
Jan Scheinost, prý jediný inteligentní ideolog českého fašismu
Válečný šéfredaktor deníku Národní politika Jan Scheinost se proslavil nejen neuvěřitelně servilním pronacistickým rozhlasovým projevem po atentátu na Heydricha.
-
Talentovaného architekta Rudolfa Lukeše vyhodili z Barrandova. Proslavil se ve světě leporely
Po druhé světové válce měl nakročeno ke kariéře špičkového filmového architekta. Jenže přišel únor 1948 a se vším byl konec. Deset let se živil jako písmomalíř.
-
Je jiná situace, soudruzi... Připomeňte si události konce roku 1989 nahrávkami rozhlasového archivu
Listopad a prosinec 1989 byly přelomové měsíce našich moderních dějin. Události nabraly na tempu po politickém pádu klíčových představitelů komunistické strany.
-
František Paleček, velitel, který si zakládal na špatné pověsti
Nezapomenutelný surovec, sadista nebo rovnou „usmívající se ďábel“. Tak mluvili vězni komunistických lágrů na Jáchymovsku o veliteli tábora Rovnost.
-
Jiří Frejka. Muž, který dal Osvobozenému divadlo jméno
Divadelní režisér Jiří Frejka patřil v roce 1925 k zakladatelům avantgardního Osvobozeného divadla, divadla Dada a nakonec roku 1929 i Moderního studia.
-
Na čtvrtého tajemníka Jana Masaryka se zapomnělo. Teď známe i jeho hlas
Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.
-
Ngo Dinh Diem, vietnamský prezident, který vládl téměř proti všem
Jihovietnamský prezident Ngo Dinh Diem mohl uchránit část země před komunismem. Nepodařilo se mu to ani s masivní podporou USA. Počínal si jako diktátor a byl neoblíbený.
-
Naše budoucnost záleží na nás, říkala Petruška Šustrová
Byla svéráznou a netuctovou osobností, řekl o Petrušce Šustrové biskup Václav Malý a dodal, že se vším, co dělala, byl vždy spojen zájem o to, co se děje okolo.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »