David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Měli jsme se v listopadu 1989 bát armády?
V prvních dnech po 17. listopadu 1989 se mnozí obyvatelé Československa obávali, že slábnoucí komunistický režim povolá proti demonstrantům armádu.
-
Druhý týden „revoluce“ aneb On se toho nebál ani soudruh Gottwald
Pamětníci událostí v listopadu 1989 se shodují, že nebýt brutálního potlačení studentské demonstrace 17. listopadu, nedaly by se věci do pohybu.
-
Sametová revoluce měla mnoho podob. Poslechněte si dobové vysílání zlomových dnů roku 1989
I když se události listopadu 1989 nejčastěji spojují s mohutnými demonstracemi v Praze na Václavském náměstí nebo na Letné, sametová revoluce měla mnoho podob.
-
Politická dynastie Petr Uhl, Anna a Jaroslav Šabatovi. Rodina, která se vždy zastávala slabších
Příběh této politické dynastie začíná Jaroslavem Šabatou, ministrem a levicovým intelektuálem. Následovala jeho dcera Anna Šabatová, ombudsmanka, a její manžel Uhl.
-
Politické dynastie
V českém veřejném prostoru a politice pohybuje několik rodin, které lze označit za dynastie. Dvěma z nich se věnuje tato minisérie.
-
Komunistický premiér, který se podvolil listopadu 1989. František Pitra zůstal u moci až do února
Předsedou české federální vlády byl v roce 1989 František Pitra. Příběh vzestupu regionálního komunistického politika je pozoruhodný tím, jak málo o něm víme.
-
Jakešův projev na Červeném Hrádku je nezapomenutelný. V roce 1989 toho ale řekl víc
Jedním z klíčových hráčů politické scény byl v prvních dnech po 17. listopadu 1989 tehdejší šéf komunistů Miloš Jakeš. Jaké opravdu byly jeho projevy?
-
Politická dynastie Mlynářovi: novinář Budín, reformní komunista Zdeněk a vnuk Vladimír v PPF
„Odnesl jsem si z rodiny intelektuální skepsi k ideologiím,“ tvrdí Vladimír Mlynář. Jeho otec byl tajemník ÚV KSČ. Dědeček Stanislav Budín byl ze strany vyloučen.
-
Egon Lánský byl jako dítě vězněn v Terezíně. V 90. letech spolupracoval se Zemanovou ČSSD
Když se 9. listopadu 1989 hroutila Berlínská zeď, byl u toho i redaktor Rádia Svobodná Evropa Egon Lánský. Novinář, který během života vystřídal mnoho různých zaměstnání.
-
Studenou válku ukončili dva prezidenti: Ronald Reagan a George Bush st.
Ještě než Američané rozhodnou o novém muži/ženě v Bílém domě, připomínáme některé z bývalých amerických prezidentů. Dnes to budou Ronald Reagan a George Bush.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »