David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
„Čaroděj z Walesu“ David Lloyd George doporučoval Německo potrestat, ale ne zničit
Portréty připomenou muže s přezdívkou „čaroděj z Walesu“. Britský premiér David Lloyd George dovedl zemi k vítězství ve válce a zastupoval ji i na mírové konferenci.
-
Matematika Hlavatého uznával i sám Einstein
Václav Hlavatý byl totiž zřejmě nejvýznamnějším českým vědcem, který odešel do exilu.
-
Georges Clemenceau chtěl kompenzace, dostal Hitlera. Přispěl svou tvrdostí k další válce?
„Nastal čas účtování.“ Těmito slovy bylo 7. května 1919 zahájeno čtení mírových podmínek pro Německo na konferenci ve francouzském Versailles.
-
Olympijské Portréty: Andrea Absolonová – z nadějné sportovkyně se po zranění stala pornoherečka
Olympijské příběhy nejsou vždy se šťastným – medailovým – koncem. Většina sportovců na olympiádách na medaile nedosáhne a někteří se dokonce nedostanou ani na olympiádu.
-
Karel Kyncl „onemocněl rozhlasem“ už jako malý. Z rozvědčíka se stal disidentem a legendou
V druhé části dokumentu uslyšíte příběh Mirka Kováříka, který v týdnu po 21. srpnu 1968 pod hlavněmi sovětských tanků moderoval rozhlasové vysílání z Ústí nad Labem.
-
Unikátní nahrávky z okupace. Hlasatel Sedláček čekal ve studiu sovětské vojáky, nakonec nepřišli
Vysílání v srpnu 1968 patří ke světlým kapitolám dějin Československého rozhlasu. Škoda, že je spojováno jen s Jiřím Dienstbierem, Slávou Volným a dalšími hvězdami v Praze.
-
Věra Šťovíčková-Heroldová byla u všeho, co se dělo v éteru po 21. srpnu 1968. Pak přišla výpověď
Věra Šťovíčková-Heroldová byla v 60. letech silnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Za mikrofonem prožila i týden po 21. srpnu.
-
Vzpoura proti válce otřásla před sto lety Rumburkem. Jedním z popravených byl František Noha
Vojenský soud a popravy ukončily před více než sto lety jedno z největších vojenských vystoupení proti válce a hladu u nás. Vzpoura vojáků v Rumburku žila druhým životem.
-
Dobrovský a Dienstbier: Novináři roku 1968 a pak i významní politici
Luboš Dobrovský a Jiří Dienstbier, dva významní rozhlasoví publicisté roku 1968. Jejich osudy přiblíží pořady z cyklu Rok 68 na vlnách.
-
To, že Kryl Bratříčka vůbec natočil, je velký zázrak, tvrdil kritik Jiří Černý
„Písnička je něco, co má vzniknout samo od sebe. Když zhudebňuji už napsaný text, je to složité,“ tvrdil Karel Kryl v pořadu Dagmar Misařové z roku 2014.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »