David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Tady a tam aneb Říjen 1918 na severu Čech
Nadšení i zklamání, naděje i obavy. Tyto pocity se mísily na severu Čech po 28. říjnu 1918 po vyhlášení československé samostatnosti.
-
Kašík, Honzátko a Rošický. Jaký smysl pro odboj mělo zabití tří lidí?
Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko, Josef Rošický. Tři jména, oběti činnosti skupiny kolem bratří Mašínů. Proč zemřeli? Měla jejich smrt smysl pro antikomunistický odboj?
-
Prošli tři aneb Skupina bratří Mašínů se probíjí na svobodu
Původní dokument Středoněmeckého rozhlasu Lipsko, jehož autorem byl Wolfgang Mittmann, přibližuje utajenou kapitolu z dějin bývalé východoněmecké Lidové policie.
-
Pokladník Zbyněk Roušar a „český Rambo“ Ota Rambousek. Muži tak či onak propojení s Mašíny
V dokumentu si připomeneme dvě osobnosti tak či onak propojené s odbojovou skupinou bratří Mašínů. Tím prvním je jeden z méně známých členů skupiny Zbyněk Roušar.
-
Příběh Zbyňka Janaty a Václava Švédy nekončí happyendem, do Berlína nedošli
Zbyněk Janata a Václav Švéda, dva ze členů skupiny bratří Mašínů, kteří nedošli do Západního Berlína a skončili na oprátce. Příběhy nejmladšího a nejstaršího člena skupiny.
-
Když hřměly zbraně, mluvili i Voskovec s Werichem
I v těžkém období druhé světové války měli obyvatelé Čech a Moravy přístup ke svobodným informacím. Sice omezený, mimořádně komplikovaný a nebezpečný, ale existoval.
-
Bojovali jsme za osvobození od komunismu a lidé pláčou pro šest mrtvých, říkal Milan Paumer
Jediným z odbojové skupiny bratří Mašínů byl Milan Paumer. Neúnavně jezdil na besedy a seznamoval veřejnost s důvody, které vedly jeho přátele k odporu proti komunismu.
-
Čas na protikomunistický odpor byl před únorem 1948, říká publicista Ješ
Vydejte se s námi do Loun, kde koncem 40. let působila protikomunistická odbojová skupina MAPAŽ.
-
Ctirad Mašín o oprávněnosti zabíjení nikdy nepochyboval
Málokteré téma moderních dějin vzbuzuje tolik emocí jako osud bratří Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se v 50. letech postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce.
-
Ota Šik a ekonomické aspekty pražského jara
Když se hovoří o pražském jaru 1968, zpravidla se mluví o politickém uvolnění a svobodě vyjadřování. Existoval ale také pokus o hospodářskou reformu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- …
- následující ›
- poslední »