Naďa Reviláková

Pražské povstání můžeme označit za nejmasovější odbojovou akci na našem území ve 2. světové válce. Odbojové organizace plánovaly, že k povstání v Praze dojde.

„Já jsem spisovatel, a když nemůžu psát, tak vlastně nežiju,“ prohlásil Josef Škvorecký a zůstal po roce 1969 v Kanadě. Díky němu mohly psát desítky zakázaných literátů.

Přepadení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nezasáhlo jen jeho obyvatele, ale i tisíce návštěvníků z ciziny. Neméně bylo i Čechů v zahraničí.

Někdy se jí také říká třicetiletá válka 20. století. Válka ve Vietnamu je pro nás spojená se zapojením USA a vlnou odporu mezi americkou veřejností, včetně hnutím hippies.

Významný český historik vypráví o tom, že je v našich městech a vesnicích čím dál méně osobností, kterým bychom mohli věřit a vložit do jejich rukou náš osud. 

Asi se nenajdete mnoho těch, kdo by s napětím nepřihlíželi tažení wagnerovy soukromé armády – v čele s majitelem Jevgenijem Prigožinem – na Moskvu. Teď o tom vyšla kniha.

Dětské postavy v nadživotní velikosti, které shlížejí na prázdnou lidickou pláň, připomínají 82 dětí zavražděných v roce 1942 nacisty. Jejich pomník vyjadřuje mnohem víc.

Hrdinkami Hebrejek jsou, jak praví podtitul, biblické matky, démonky, královny i milenky. Co na nich autora knihy zaujalo a co skrze své příběhy vypráví o současném světě?

Železná opona netvořila právě díky rozhlasovým vlnám tak striktní hradbu mezi Západem a Východem, protože českoslovenští posluchači si mohli naladit také rakouský rozhlas.

Jak se politika 50. let minulého století otiskla do rozhlasového sportovního vysílání? Významně, i když pro to mnoho slyšitelných důkazů v rozhlasovém archivu nemáme.