Naďa Reviláková
Vede programové řady Ex libris a Na Východ!
Absolvovala divadelní dramaturgii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a už během studií ji zlákal rozhlas. Pronikla do něj nejprve přes Tvůrčí skupinu elévů. Později byla u vzniku vědecké stanice Českého rozhlasu Leonardo, kde propojila rozhlasovou práci s jinou velkou zálibou, kterou je historie. Tou se zabývá stále, pro Český rozhlas Plus připravuje pořady o historii, kde se hranice mezi současností a minulostí často stírají. Platí to i o její literární tvorbě. Ve volném čase píše knížky pro děti z řady „Hanka versus historie“ a je držitelkou ocenění Zlatá stuha za literaturu pro děti a mládež. Literatuře se věnuje i v rozhlasové práci. Dramaturgicky vede pořad „Ex libris“ o knížkách, které byste si rozhodně neměli nechat ujít, i když vám na ně třeba nezbývá čas…
Všechny články
-
Albrightová varovala před fašismem v době, kdy většina žila v mylném domnění, že už se nemusíme bát
Zamýšlí se v ní nad současným populismem a otázkou, zda může vést až k totalitní ideologii. Přečetla Daniela Vrbová.
-
Fern Overbey Hilton: Obvinění z Dachau. Kde leží podstata nelidské brutality?
Výročí konce druhé světové války. Autor se v knize ptá po podstatě lidského zla a proč se tolik lidí podílelo na mašinerii nacistické brutality. Přečetl Eduard Burget.
-
Kdo byl třináctiletý básník z Terezína Hanuš Hachenburg? Tvář neznáme, ale tušíme, co asi prožil
Čekal ho sirotčinec, Terezín, Osvětim. V čem byl mladý básník Hanuš Hachenburg inspirací pro současné děti?
-
Jaká je krutá pravda o Češích očima polských sousedů? Michał Zabłocki: Zemský ráj jen na pohled
Kritický pohled na Česko z pera polského novináře Michala Zablockého. Kniha Zemský ráj jen na pohled má podtitul Krutá pravda o Češích očima našich polských sousedů.
-
Staletí bojů o Kristiána. Je Kristiánova legenda naše nejstarší kronika, nebo geniální podvrh?
Kristiánova legenda bývá označována za naši nejstarší kroniku. Vznikla na sklonku 10. století a z dobového pohledu zachycuje počátky české státnosti i křesťanské kultury.
-
Horší než hmyzí havěť. Josef II. považoval mnichy za nejnebezpečnější poddané
Mezi prvními počiny, které Josef II. po nástupu na trůn prosazoval, bylo rušení klášterů. Co mu vadilo na mniších? Osvícenský panovník nemohl vystát jejich „neužitečnost“.
-
Rozhlas nezná hranice. Komunistům posloužil jako nástroj propagandy v zahraničí
Vysílání rozhlasu do zahraničí mělo v rozhlasové éře specifické postavení. Nebylo určeno domácím posluchačům, zato bylo spojnicí s krajany z celého světa.
-
Oslavy konce války se v minulosti proměňovaly. Ve stylu, datu konání i míře vděčnosti
Za minulého režimu jsme za datum ukončení 2. světové války v Evropě považovali 9. květen. Po vzoru Sovětského svazu a navzdory západnímu světu. Ten slaví mír už o den dřív.
-
Generál Karel Kutlvašr jako velitel i „oběť“ Pražského povstání
Pražské povstání můžeme označit za nejmasovější odbojovou akci na našem území vei 2. světové válce. Odbojové organizace plánovaly, že k povstání v Praze dojde.
-
Epizoda 12: Rozhlas to v regionech!
Regionální vysílání má před tím celoplošným drobný náskok, alespoň co se počtu stanic týká. Je jich o dvě více, než celorepublikových, v každém ze 14 krajů jedna.