Naďa Reviláková
Vede programové řady Ex libris a Na Východ!
Absolvovala divadelní dramaturgii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a už během studií ji zlákal rozhlas. Pronikla do něj nejprve přes Tvůrčí skupinu elévů.
Později byla u vzniku vědecké stanice Českého rozhlasu Leonardo, kde propojila rozhlasovou práci s jinou velkou zálibou, kterou je historie. Tou se zabývá stále, pro Český rozhlas Plus připravuje pořady o historii, kde se hranice mezi současností a minulostí často stírají.
Platí to i o její literární tvorbě. Ve volném čase píše knížky pro děti z řady Hanka versus historie a je držitelkou ocenění Zlatá stuha za literaturu pro děti a mládež.
Literatuře se věnuje i v rozhlasové práci. Dramaturgicky vede pořad Ex libris o knížkách, které byste si rozhodně neměli nechat ujít, i když vám na ně třeba nezbývá čas.
Všechny články
-
Doufal v klidné místo pro rodinu, dostal oprátku. Cesta K. H. Franka z amerického zajetí na šibenici
Přezdívali mu Kat českého národa. Sám přitom tvrdil, že se český národ snažil ze všech sil chránit. Jeho údajný chráněnec mu to ale neuvěřil.
-
Od Adama po hobity? Lidé se zřejmě vyvíjeli jinak, než jak nás učili ve škole, shrnuje Tom Higham
Jak si starší ročníky pamatují ze školy, vývoj člověka byl velmi lineární: opice, Australopithecus, Homo erectus, neandertálci a pak my. Co ale ukazují moderní výzkumy?
-
Jak se žije liškám pod Big Benem a co vše zažil v Británii? Nejen o tom píše bývalý zpravodaj Marek
Rozhlasový reportér a také zpravodaj v Londýně Jaromír Marek zúročil své působení v britském království a napsal knihu Lišky pod Big Benem. Co vše se v ní dozvíte?
-
Odsun očima dětí. Příběhy českých Němců, kteří museli opustit svou vlast
Historie se opakuje. Davy uprchlíků překračují hranice a míří do nejistoty. Co je asi čeká? Je dost těch, kteří odmítají přijímat hladové krky s otevřenou náručí.
-
Sousedství na Blízkém východě. Jak by vypadal svět, kdyby se Státem Izrael vznikl i Stát Palestina?
V roce 1947 přijala OSN rezoluci, podle které měly vzniknout dva samostatné státy. Proč k tomu nedošlo? A co by bylo jinak?
-
Bez únorového převratu a bez kolektivizace. Jak by vypadalo Československo, kdyby nevyhnalo Němce?
Kdyby mohli Němci v Československu zůstat, neproběhlo by vysídlení pohraničí a tedy ani jeho dosídlení. A nejspíš by ve volbách nevyhráli komunisté, upozorňuje historik.
-
Američané v Japonsku, Stalin v Evropě. Jak by se vyvíjel svět, kdyby USA nepřišly s atomovou bombou?
Otázka, kterou si pokládáme v seriálu Coby kdyby. Takový vývoj mohl nastat v případě, že by Američané bombu nestačili vyrobit. Co by bylo dál? Možný scénář se nabízí.
-
Plzeň neosvobodili Američané, ale Sověti… Co kdyby se dějiny odehrály jinak?
Plzeň samozřejmě osvobodili Američané, kdo by o tom pochyboval? To však neznamená, že bychom se nemohli zamyslet nad jiným možným vývojem.
-
Oslavy konce války se v minulosti proměňovaly. Ve stylu, datu konání i míře vděčnosti
Za minulého režimu jsme za datum ukončení 2. světové války v Evropě považovali 9. květen. Po vzoru Sovětského svazu a navzdory západnímu světu. Ten slaví mír už o den dřív.
-
Papežská volba přitahuje rituálem uzavřeného konkláve. Tajemství poodhalil historik církevních dějin
Kardinálové, kteří papeže volí, jsou zcela izolováni od vnějšího světa. Nesmí používat mobilní telefony ani internet. Nesmí číst denní tisk ani sledovat televizi.
