Připravte se na provokaci a hrdé zpátečnictví. Tohle je nostalgický i satirický Bedřich ze Schwarzenbergu
Výbor z díla vojáka, dobrodruha, cestovatele i spisovatele ze slavného šlechtického rodu Bedřicha ze Schwarzenbergu, který žil v 19. století, nám nabízí vhled do názorů člověka, který miloval starou dobu a opovrhoval modernitou. V čem jsou jeho postoje dodnes inspirativní a možná i problematické vysvětluje v Ex libris Martin C. Putna.
V pořadu Ex libris zavítáme do starých dob a ještě starších, takových, které mohou vyvolávat nostalgii a smutek po ztraceném čase. Ale současně i jistou míru protestu nebo chcete-li přímo satirického popíchnutí vůči novátorům, kteří staré dobré časy ve vidině pokroku zcela zavrhují.
Jedním z těch, kdo si svou nostalgii nehodlal nechat pro sebe a zaobírat se jí jen ve svém nitru, byl Bedřich ze Schwarzenbergu, který se narodil na samém sklonku 18. století a prožil podstatnou část 19. století. Možná bychom jej dnes mohli považovat za jednoho z prvních proroků krize, kterou nám pokrok ve své odvrácené straně přináší.
Když lidstvo kráčelo vstříc svému zániku
V roce 1847 například Bedřich ze Schwarzenbergu napsal: „Ve všech případech, kdy lidstvo kráčelo vstříc svému zániku, nechyběli nikdy varovatelé, kteří šílencům ukazovali propast, jíž spěchají vstříc, aniž však tím kdy dosáhli něčeho více než smutného zadostiučinění, že post festum platili za správné, nicméně však neoblíbené proroky. Mají-li lidé bláhové choutky, nenávidí ty, kteří strhávají oblíbenému přeludu svůdnou masku a ukazují ho v jeho nepříznivé podobě. Dospěje-li však nakonec i člověk sám k poznání vlastní pošetilosti, je onen neoblíbený rádce, který nikdy nesdílel náš klam, ještě nenáviděnější, a to právě proto, že měl pravdu.“
Čtěte také
Výbor z dílka Bedřicha ze Schwarzenbergu připravil za první republiky jeho příbuzný Karel VI. Schwarzenberg, protože mu bylo myšlení a pohled na svět svého předka blízké natolik, že ho chtěl zprostředkovat světu svých současníků.
Jak promlouvá k současníkům našim, s odstupem dalšího století? To nám zprostředkuje v pořadu Ex libris Martin C Putna: „Kdo čte Bedřicha ze Schwarzenbergu, musí být připraven na velmi mnoho provokace, na to, čemu říkáme reakční romantismus, na hrdé zpátečnictví a na nenávist k neestetické modernitě.“
To a mnohem více uslyšíte v pořadu Ex libris Českého rozhlasu Plus.
Související
-
Náš „nejčeštější“ skladatel Bedřich Smetana psal své studentské deníky německy
Na tuto knihu si čtenáři počkali téměř půl druhého století. Teprve nyní totiž vycházejí studentské deníky skladatele Bedřicha Smetany z let 1840 až 1847.
-
Unikátní svědectví o předválečném Německu i bídě v pohraničí. Jiří Hejda: V zemi hákového kříže
Když se řekne meziválečná žurnalistika, většina si asi vybaví Ferdinanda Peroutku, F. X. Šaldu nebo Karla Poláčka. Jen skuteční znalci by si vzpomněli na Jiřího Hejdu.
-
Byli viktoriáni jiní, než si představujeme? Steven Marcus se zaměřil na jejich sexuální život
Viktoriánské období nás nepřestává fascinovat. Byla to doba přelomová a moderní. Naše mínění o něm se ale utváří hlavně na základě textů oficiálních pro tehdejší éru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
